Pro to, aby si čtenář mohl udělat svůj úsudek se ParlamentníListy.cz pokusily sehnat co nejvíce informací. V případě, že by se ministerstvo školství mýlilo, ukáže chyby, bohužel, až praxe.

„Pobouření venkovských škol je obrovské – hned z několika důvodů. Každopádně je třeba, aby si lidé uvědomili,  že jde svým způsobem o zásadní změny struktury školství na dlouhá léta. Já bych to dokonce přirovnala k vývoji školství a vzdělávání u nás v 19. století,“ řekla ParlamentnímListům.cz  ředitelka ZŠ německo-českého porozumění na Praze 8 Eva Marešová. A jak dodala, ačkoli si je sama vědoma toho, že podle ní jde o změnu pro mimopražské školy téměř likvidační, i její škola by podle nových propočtů přišla v roce 2013 (kdy by měla reforma začít platit) o skoro polovinu peněz od státu – a ta činí dva miliony korun.

„Víte, naše základní škola je přitom optimální – daří se nám mít 26 dětí ve třídě. I tak bychom zřejmě ale o peníze přišli. Podle optimalizací, jež však nastavuje ministerstvo, by i pro venkovské školy bylo nezbytné, aby měly ve třídách alespoň 22 žáků, optimálně 24. Budou-li jich mít méně, budou dostávat výrazně méně peněz. Ty školy pak nebudou mít šanci se udržet,“ vysvětluje svůj pohled na věc ředitelka školy Marešová. A znovu opakuje. „Takto se určí na dlouhé roky dopředu úroveň našeho vzdělávání,“ varuje.

Krátký čas na prostudování a nemožnost připomínek od škol

Nelíbí se jí ani to, že ministerstvo zveřejnilo znění této reformy 28. listopadu 2011 a 12. ledna 2012 bude uzávěrka připomínek, poněvadž od roku 2013 by změny měly vejít v platnost. Stejně tak se z odborné veřejnosti objevuje kritika toho, že nebyl dán prostor k vyjádření školám, ale jen několika pověřeným institucím.

Náměstek ministra školství Ladislav Němec však tvrdí, že jde o nepochopení záměrů.