„Rozumím tomu, že pro chovatele je těžké vidět zvířata, napadená velkou šelmou, je to pohled, kterému jsme si v posledním století odvykli. Na druhou stranu – zkušenosti z Německa či Beskyd ukazují, že v krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy. Je ale potřeba s jejich přítomností počítat a přizpůsobit jí způsob chovu hospodářských zvířat. Škody způsobené velkými šelmami operativně řešíme. Naši pracovníci je přímo na místě posuzují, aby měl majitel nárok na náhradu škody. S chovateli jednáme, vysvětlujeme jim, jak stáda zabezpečit, k zapůjčení pro okamžité řešení jim nabízíme také elektrické ohradníky,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny.

Pro naši krajinu jsou potřeba jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jsou dobří lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožené velké kopytníky, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům. Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků, muflonů i divokých prasat.

„Klasickou ochranou hospodářských zvířat na pastvině je trvalá přítomnost velkého pasteveckého psa nebo pasáka u stáda - vyplatí se zejména při chovu většího počtu ovcí nebo koz. Drobnějším chovatelům doporučujeme, aby svá hospodářská zvířata (ovce, kozy či mladý skot) hlavně na noc řádně umístili například do pevného objektu nebo do vyšší, nejlépe dvojité ohrady v blízkosti domu, je-li to možné. Osvědčuje se také připevnění barevných pruhů látky, takzvaných zradidel, na ohradu.,“ dodává Pavel Pešout.

Poznámky:
[1] Operační program Životní prostředí, prioritní osa 4, specifický cíl 4.2. Další výzva bude vypsána v polovině června tohoto roku. Konzultovat projekty je možné s regionálními pracovišti AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny ZDE.

Vlci se v České republice vyskytují v oblasti Karpat – v Beskydech, nově byli potvrzeni i v Bílých Karpatech. Kromě této karpatské populace k nám přicházejí vlci také z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Byli zaznamenáni na Kokořínsku, Broumovsku, Frýdlantsku, Jeseníkách, Šluknovském výběžku či Krušných horách, pohybují se i v oblasti Šumavy.