Akademie věd: Čestné oborové medaile získali čtyři význační vědci

02.07.2019 7:34 | Zprávy

Předsedkyně Eva Zažímalová předala v pondělí 1. července čestné oborové medaile čtveřici vynikajících vědeckých osobností.

Akademie věd: Čestné oborové medaile získali čtyři význační vědci
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Čestnou oborovou medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu obdržela Ilona Müllerová. Oborovou medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách převzali biolog Jan Kirschner a ekolog Marcel Rejmánek. Fyziolog František Kolář byl oceněn Čestnou oborovou medailí Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

Ing. Ilona Müllerová, DrSc. (nar. 1954) je dlouhodobou pracovnicí Ústavu přístrojové techniky AV ČR, kde nyní působí v druhém funkčním období jako ředitelka. Na vývojových pracích se zde podílela již po dobu svého studia na Vysokém učení technickém v Brně. Poté se zabývala návrhem a realizací elektronických obvodů pro elektronově optické systémy elektronových mikroskopů.
„Pokud se v technických vědách, silně mužském prostředí, objeví žena, nezřídka to bývá velmi silná a výrazná osobnost. A to je přesně příklad paní doktorky Müllerové,“ uvedl při laudatiu kolega laureátky a člen Akademické rady AV ČR Josef Lazar.

Počátkem 90. let 20. století vytvořila Ilona Müllerová koncepci zcela nového nekonvenčního principu v elektronové mikroskopii: zobrazování tzv. pomalými elektrony. Tato metoda má řadu unikátních výhod – zejména, ale nejen pro uživatele z oblasti medicíny a věd o živé přírodě. Nový typ mikroskopu vyvinutý dr. Müllerovou se postupně prosadil u všech předních světových výrobců elektronových mikroskopů. Dnes je standardní součástí jejich nabídky. „Ústav přístrojové techniky je tak přímo ztělesněním konceptu socioekonomické relevance výzkumu,“ upozornil Josef Lazar. „Ze zdejšího výzkumu na poli elektronové optiky vzešly tři velmi úspěšné firmy, které jsou světovými lídry. Řada lidí, kteří jsou zde na vedoucích pozicích, jsou její staří kamarádi, bývalí kolegové a přátelé,“ sdělil Lazar.

Ilona Müllerová vyjádřila po převzetí Čestné oborové medaile Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu hrdost na to, že pracuje v Akademii věd již od roku 1973. „Akademie věd je skutečně nadstandardní instituce. Vždy, když jsem tady šla po těch schodech nahoru, jsem byla pyšná, že jsem zde zaměstnaná,“ zavzpomínala laureátka.

Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc. (nar. 1955) je jedním z čelných představitelů české taxonomické školy. Jeho hluboký zájem o rostliny z čeledi sítinovitých, který se datuje již od diplomové práce, se později rozvinul ve vedení širokého mezinárodního kolektivu při zpracování čeledi pro dílo Flora of the World, publikované ve třech dílech v letech 2002–2003.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Richard Brabec byl položen dotaz

Proč jste proti vzniku NP Křivoklátsko?

V čem je problém? Podle mě, je dobře, že vznikají NP, přeci jen přírodu je třeba chránit, než si ji úplně zničíme - samozřejmě všeho s mírou. To zelené šílenství a ekoaktivisty (spíše ekoteroristy) neuznávám, ale proč bránit vzniku národního parku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Praha jedná o budoucnosti teplárenství

13:33 MHMP: Praha jedná o budoucnosti teplárenství

Hlavní město v posledních měsících intenzivně řeší budoucnost pražského teplárenství. Cílem je vytvo…