Akademie věd: Jak si přilepšit k důchodu?

02.11.2017 11:45 | Zprávy

Ceny nemovitostí v České republice se v posledních letech dostávají na svá maxima, a jejich růst je dokonce nejrychlejší v Evropské unii. Od roku 1998 až do loňska se ceny bytů zvedly o 204 %, v případě rodinných domů o 124 %. Majetek, který Češi měli v nemovitostech, dosahoval v loňském roce 6,4 bilionu korun, a tak se nabízí otázka, zdali by bylo možné si prostřednictvím vlastního bydlení přilepšit k důchodu.

Akademie věd: Jak si přilepšit k důchodu?
Foto: cas.cz
Popisek: Akademie věd ČR - logo

Sociologický ústav AV ČR představil 31. října 2017 výsledky průzkumu, který zjišťoval postoje Čechů k možnostem, jak si přilepšit k důchodu prostřednictvím vlastního bydlení. Sociolog Martin Lux v této souvislosti upozorňuje, že důchodová reforma dosud nebyla dokončena a generace tzv. Husákových dětí, silná populační vlna z počátku sedmdesátých let 20. století, vstoupí v horizontu přibližně 20 let do důchodového věku: „Přitom je pravděpodobné, že státní důchodový systém nebude schopen zabezpečit stejnou reálnou výši důchodu, jakou mají současní důchodci. Z tohoto důvodu se hledají i jiné způsoby, jak se ve stáří zabezpečit.“


Výzkumy představil na tiskové konferenci Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR.

Experti v průzkumu z let 2016 a 2017 zjistili, že zhruba pětina až čtvrtina lidí mezi 35–59 lety, kteří vlastní byt či rodinný dům, by si ve stáří případně chtěla přilepšit k důchodu tím, že využijí vlastní nemovitost. Jak konkrétně? Nabízí se tzv. zpětná hypotéka nebo prodej s věcným břemenem. Znamenalo by to, že by ve svém bydlení dále zůstali a od banky nebo kupce pobírali měsíční rentu.

Oba modely, které umožňují zůstat v důchodovém věku ve vlastním bydlení, již fungují v zahraničí. Zatímco model založený na úvěru, tzv. zpětná či reverzní hypotéka, je známý především z Velké Británie, model vycházející z doživotního věcného břemene a práva (VIAGER) užívání existuje například ve Francii.



„Senioři tedy dál své bydlení vlastní a žijí v něm a banka jim za ně poskytne úvěr a každý měsíc do konce života platí rentu. Po smrti vlastníka mohou úvěr splatit dědicové, nebo jej vyřeší prodej zastavené nemovitosti – banka přitom od dědiců nesmí požadovat více, než kolik činí její tržní hodnota. Ve druhém případě kupující zaplatí při uzavření kupní smlouvy přibližně čtvrtinu tržní ceny a měsíčně posílá rentu, jež se odvíjí od hodnoty nemovitosti. S bytem či domem přitom může nakládat teprve po smrti prodejců,“ vysvětluje Martin Lux.

Výsledky sociologického šetření ukazují, že zájem lidí mezi 35–59 lety o takové přilepšení z nemovitosti ve stáří je o něco vyšší než o dosud využívanou možnost prodeje bydlení a přestěhování se do menšího.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomio Okamura byl položen dotaz

Vy jste proti sankcím

Já v nich také nevidím moc žádný přínos - ani pro Ukrajinu. Na druhou stranu, nebylo by horší nedělat nic, když Rusko rozpoutalo válku? Nebo co byste udělal vy, kdybyste byl teď ve vládě? A věříte, že Trump letos válku ukončí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

HZS: Prestižní ocenění Hasič roku 2024 převzali na Pražském hradě jednotlivci i skupiny

16:13 HZS: Prestižní ocenění Hasič roku 2024 převzali na Pražském hradě jednotlivci i skupiny

Slavnostní vyhlášení výsledků 16. ročníku ankety Hasič roku se uskutečnilo ve čtvrtek 24. dubna 2025…