„Vyslání jednotek do operace eFP je nejen součástí našich závazků vůči spojencům, ale i součástí kolektivní obrany. Přispíváme tak k upevnění soudržnosti a solidarity mezi aliančními partnery. Současně je to příležitost ke zvyšování součinnosti s aliančními partnery,“ zdůraznil zástupce ředitele Společného operačního centra MO brigádní generál Petr Procházka.

Základ české jednotky tvořila mechanizovaná rota s obrněnými vozidly Pandur posílená ženijní četou, logistickou jednotkou a zdravotnickým prvkem. Vojáci působili na hlavní základně bojového uskupení, která se nachází ve výcvikovém prostoru litevské armády Rukla, vzdáleného cca 70 km severozápadně od Vilniusu.

„Působení v Litvě pro nás bylo významnou příležitostí k získání zkušeností během intenzivního a dlouhodobého výcviku v mezinárodním prostředí. Procvičovali jsme všechny druhy bojové činnosti, tedy útok, obranu, dále přesuny jednotek i doprovody. Díky kombinovanému přesunu do místa nasazení, který byl po železnici a po vlastní ose, jsme si vyzkoušeli přesuny jednotek na velkou vzdálenost a přes území cizích států,“ zhodnotil velitel posledního úkolového uskupení major Václav Pejchar.

Od 1. srpna 2019 bude v Pobaltí působit téměř třicetičlenná jednotka specialistů průzkumu a elektronického boje, která bude plnit úkoly ve prospěch aliančních sil eFP (Enhanced Forward Presence), VJTF (Very High Readiness Joint Task Force) a mise Baltic Air Policing. Svoji činnost ukončí v srpnu 2020.

Minometná četa působící v rámci eFP v Lotyšsku pod vedením Kanady v plnění operačního úkolu pokračuje. Svou činnost by měla ukončit v lednu roku 2020.

Vojáci byli vysláni do pobaltských zemí v souladu se schváleným mandátem v červenci 2018. Nejedná se o jejich první nasazení. V roce 2017 působilo v Litvě rotní úkolové uskupení v rámci výcvikové aktivity zemí V4 a pobaltských států pod názvem Training Bridge. Tříměsíčního cvičení se zúčastnilo více než 100 vojáků 74. lehkého motorizovaného praporu s 30 vozidly. Od září 2019 se budou vojáci podílet na střežení vzdušného prostoru Pobaltí (Baltic Air Policing) s letouny JAS-39 Gripen, a to v počtu do 70 osob. Vojáci tak navazují na svoje působení z let 2009 a 2012.

Alianční předsunutá přítomnost eFP je jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu NATO z července 2016. Spočívá ve vytvoření čtyř bojových uskupení v síle posíleného praporu umístěných v Polsku pod vedením USA, v Litvě pod vedením Německa, v Lotyšsku pod vedením Kanady a v Estonsku pod vedením Velké Británie. Konkrétní vojenský příspěvek členských států je potvrzením národního závazku vyplývajícího z principu kolektivní obrany NATO.