Politici obou států se nevzdávají představ o mezinárodní vodní cestě ani po desítkách let neúspěšných pokusů, zbytečně vynaložených stovkách milionů korun, ani navzdory dlouhotrvajícímu suchu. Arnika a BUND (ZDE) vyzývají obě vlády, aby smlouvu nepodepisovaly a vzdaly se iluze Labe jako vodní cesty.

“Zlepšování podmínek pro vodní dopravu, když je v Labi dlouhodobě minimum vody, je jako koupit kýbl na vodu, když z kohoutku neteče ani kapka. Za pět neúspěšných příprav plavebního stupně u Děčína stát během posledních 25 let vynaložil více než 625 milionů korun (ZDE) z kapes daňových poplatníků. Nepomohlo to ničemu, ani dopravě, ani ekologii a nyní se ve jménu labské vodní cesty chystá další bezuzdné utrácení,” upozorňuje Nikol Krejčová, odbornice na ochranu přírody Arniky.

Labe není kvůli nedostatku vody spolehlivou dopravní cestou, proto je nákladní doprava většinu měsíců v roce zastavena. Zlepšování splavnosti navíc ohrožuje evropsky významné lokality Louky u Přelouče, Labské údolí a Porta Bohemica (ZDE) v rámci soustavy Natura 2000, které jsou přísně chráněné podle evropského práva a naší snahou by mělo být je co nejvíce chránit, nikoli se snažit jejich ochranu prolomit.

“Ani jedna vláda se z drahých chyb minulosti nepoučila. Opatření ke zlepšení splavnosti nefungují, ani nemají žádný ekonomický přínos, pouze poškozují chráněná území podél řeky. Pokud se budou i nadále spoléhat na vodní cestu, promarní šanci ke skutečně progresivnímu využití Labe se zachováním jeho jedinečné přírody a biologické diverzity,” doplňuje Iris Brunar z německé organizace BUND.

V Německu je situace na Labi podobná. Do Labské vodní cesty a přístavů za posledních 25 let Německo investovalo zhruba 15,5 mld. korun (přes 600 mil. eur) a přesto došlo k propadu dopravy o 90 procent. Narozdíl od české vlády, která stále navrhuje stavbu plavebních stupňů, německá vláda je zavázána Celkovou koncepcí pro Labe (ZDE), která stavbu plavebních stupňů v Německu vylučuje.

Skutečné podmínky na řece pro spolehlivou dopravní cestu od Pardubic až do Hamburku není možné zajistit. Podle Arniky a BUND na nezodpovědné jednání doplatí přísně chráněná krajina a hlavně státní rozpočty. V současné době je však třeba nakopnout ekonomiku zcela jiným způsobem, jak například uvádí dokumenty Vize pro Labe Arniky (ZDE) nebo Vize pro Labe BUND (ZDE), než podporou neperspektivní vodní dopravy po Labi.

O mezivládní dohodě

Existenci “Dohody mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o údržbě a rozvoji vnitrozemské Labské vodní cesty” na dotaz Arniky potvrdilo české Ministerstvo zahraničních věcí (ZDE). Obsah smlouvy nastínila Spolková vláda Německa v odpovědi na dotaz členky Spolkového sněmu Německa Steffi Lemke (Svaz 90 / Zelení) (ZDE):

Konkrétní závazky ČR
- zajištění plavební hloubky 230 cm mezi Týncem nad Labem po Ústí nad Labem
- přijetí opatření k dosažení plavební hloubky v úseku Týnec nad Labem – Pardubice
- přijetí opatření k vytvoření plavebních podmínek od Ústí nad Labem po státní hranice v souladu s dosud neexistující dopravní koncepcí

Konkrétní závazky Německa
- zajištění plavební podmínky v souladu s Celkovou koncepcí pro Labe udržením plavební hloubky 140 cm pod aktuální referenční hladiny vody (GIW 2010) s proměnnou šířkou na základě Celkové koncepce pro Labe

Zastavme ničení Labe, klenotu mezi řekami.