Cílem je podobný zákaz ftalátů, jaký se podařil v EU, a ochrana srbských spotřebitelů před nebezpečnými účinky těchto i dalších toxických látek. Stejně jako v Česku se bude usilovat také o prosazování práva na informace o toxických látkách a posilování role občanů v oblasti zlepšování chemické bezpečnosti.

Ftaláty se využívají především jako změkčovadla při výrobě plastů, zejména v hojně rozšířeném PVC. Kromě podlahových krytin se s nimi můžeme setkat i v hračkách pro děti, potiscích na oblečení, barvách, pesticidech, či kosmetice. V České republice byly právě v hračkách pro děti na základě prokázání jejich toxicity v roce 2001 ftaláty zakázány a Evropská Unie jejich užívání ve výrobě od července 2020 dále zpřísnila. “V Srbsku, podobně jako v dalších nečlenských státech EU, tomu tak ale bohužel zatím není. Přestože je tam zaveden kvalitní legislativní rámec pro regulaci chemických látek, v jeho praktickém naplňování zůstávají významné nedostatky včetně slabší regulace ftalátů. Chemická bezpečnost výrobků by přitom v dnešní společnosti měla být standardem. Proto spolupracujeme s nevládními organizacemi v Srbsku na prosazení stejného omezení ftalátů, jaké platí v EU,” říká vedoucí programu Arnika – Toxické látky a odpady, RNDr. Jindřich Petrlík.

Projekt finančně podpořený Ministerstvem zahraničních věcí ČR v rámci Programu transformační spolupráce TRANSITION si však klade za cíl mnohem komplexnější pomoc v řešení tohoto problému. Součástí projektových aktivit bude kromě samotných chemických analýz i průzkum trhu a kvality značení produktů. “Velkým problémem v Srbsku je, že u některých produktů není zřejmé třeba to, z jakých plastů jsou vyrobeny, což pak pochopitelně vede k otázkám, jaké látky se z nich mohou uvolňovat, když si s nimi například hrají děti anebo je v případě oděvů nosí na sobě,” vysvětluje Petrlík. Další částí projektu bude i analýza právních možností zapojení veřejnosti do rozhodování o chemické bezpečnosti v Srbsku a navržení kroků ke zlepšení srbským státním institucím. “Nemusí to tak vypadat, ale náš projekt pomůže i srbské státní správě, protože přinese řadu nových informací o toxických látkách ve výrobcích prodávaných v Srbsku,” dodává.

“Společně s naší partnerskou organizací ALHem [1] se už podařilo vytvořit celonárodní síť neziskových organizací, které se věnují chemickým látkám v produktech a budou na projektu spolupracovat. To považujeme za stávající situace za slibný vývoj projektu,” konstatuje Mgr. Jan Šamánek z Arniky. Pro lidi ze vzniklé neformální sítě v rámci tohoto projektu proběhl webinář o chemické bezpečnosti výrobků informující také o tom, jak se do této činnosti mohou srbské nevládní organizace aktivně zapojovat.

Nyní se srbské organizace zaměřily na sběr vzorků k analýze. Především se jedná o obuv a hrací prvky pro děti anebo školní pomůcky, vše z měkčeného PVC. “K srbským dětem se dostávají i výrobky neodpovídající zákonným standardům a totéž se týká výrobků do domácnosti. Obzvláště dětský organizmus je nejnáchylnější k poškození v důsledku vystavení působení chemických látek,” upozorňuje Petrlík.

Arnika letošním projektem navazuje na předchozí aktivity v Srbsku zaměřené nejen na toxické látky ve výrobcích, ale věnované také například toxickým látkám v okolí srbské uhelné elektrárny Obrenovac (více ZDE).

Projekt je společně s Programem transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR spolufinancován také sítí IPEN (Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek) a Global Greengrants Fund.

Poznámka:
[1] ALHem je srbská nevládní organizace propagující udržitelný rozvoj, především bezpečné zacházení s chemickými látkami. Organizace působí od roku 2013 a její tým disponuje hlubokými zkušenostmi s vývojem a implementací srbských politik týkajících se chemických látek a s prací v rámci relevantních veřejných institucí. ALHem implementoval projekt „Serbia Subsitute“ (financovaný norskou vládou) zaměřený na bezpečné alternativy k nebezpečným chemikáliím. ALHEm je členem IPEN a spolupracuje s relevantními partnery na úrovni EU.