Do jaké míry tomu tak je se pokouší zodpovědět společný projekt thajské nevládní organizace EARTH  a českého občanského sdružení Arnika . V loňském roce tyto organizace odebraly první vzorky půdy ze tří míst, kde se rozebírá elektrošrot nebo se plasty z použitých elektronických zařízení dokonce spalují, a ukázalo se, že půda obsahuje toxické dioxiny, a to jak chlorované, tak i bromované, které vznikají spalováním plastů ošetřených bromovanými zpomalovači hoření. EARTH zmapoval rozsah dovozu odpadu a publikoval „Trading Away Health and the Environment: The Toxic Business of Waste Imports into Thailand into Thailand“.

Výsledky posledních průzkumů ve společném česko-thajském projektu podpořeném Evropskou komisí tak potvrzují, že v důsledku stále pootevřených hranic pro import elektronického odpadu dochází ke kontaminaci životního prostředí a může být ohroženo i zdraví lidí žijících v okolí závodů na zpracování elektronického odpadu. „Připomínáme to při příležitosti Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy Země, který se slaví 16. září . Při rozebírání elektronického odpadu, včetně lednic a klimatizací, totiž ve většině zařízení v Thajsku, ale i dalších zemích, není vyjímána chladící tekutina, která ve starých zařízeních může obsahovat freony poškozující ozonovou vrstvu Země. Nesprávné nakládání s elektroodpadem tak vede k poškozování životního prostředí nejen v místě závodů na zpracování elektrošrotu, ale i ozonosféry, která chrání život na Zemi před škodlivým UV zářením,“ říká koordinátorka projektu Ing. Miroslava Jopková z české organizace Arnika.

Kromě toho, že se mnoho takzvaných „recyklačních“ závodů v Thajsku stalo popelnicí elektroodpadu z celého Thajska a jen těžko se vyrovnává s vlastní produkcí odpadu, nedávná studie ze sítě Basel Action Network prokázala, že tam končí i elektronický odpad z Evropy a podle EARTH jsou důkazy také o tom, že do thajského celního přístavu dorazil dokonce i elektroodpad z České republiky. Kromě toho thajské PBS News nedávno informovaly o tom, že dovoz plastového odpadu do Thajska se v roce 2021 může zvýšit na neuvěřitelných 650 000 tun. „Jedním z hlavních cílů našeho projektu je přivádět pozornost k problematice thajského zpracovávání odpadu a souvisejícímu průmyslovému znečištění. Proto jsme připravili speciální videoklipy, které mají veřejnost, občanské iniciativy, organizace i úřady upozornit na vážnost situace. Nyní zveřejňujeme první video, které ukazuje širokou škálu problémů způsobených nesprávným zacházením s elektronickým odpadem přepravovaným do Thajska,“ vysvětluje RNDr. Jindřich Petrlík, expert Arniky na toxické látky a odpady.

Arnika i EARTH budou v mapování míst, kde se zpracovává elektronický odpad, pokračovat a dojde i na další odběry vzorků. „Nyní by pomohlo, kdyby Thajsko ratifikovalo Ban Amendment Basilejské úmluvy, který by dal naší zemi do rukou mezinárodní legislativní nástroj k ochraně před škodlivým dovozem odpadů,“ opakuje jeden ze závěrů knihy publikované v rámci projektu její spoluautorka Penchom Saetang, ředitelka EARTH. „Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy je ideální příležitostí věnovat se problematice elektroodpadu také z toho důvodu, že mezinárodní úmluvy týkající se ochrany ozonové vrstvy, jako je Montrealský protokol, fungovaly velmi dobře a ukázaly, že mezinárodní spolupráce může vést ke skutečným výsledkům v ochraně životního prostředí pro budoucí generace. Pokud by po tomto pozoruhodném úspěchu následovaly další úmluvy o chemikáliích a odpadech, jako je Basilejská úmluva, může být čisté životní prostředí zachráněno,“ uzavírá Petrlík.

Společný projekt nevládních organizací Arnika a EARTH „Zvýšení transparentnosti v řízení průmyslového znečištění prostřednictvím občanské vědy a posílení systému EIA“ probíhající v letech 2019–2022 je financován Evropskou unií (EU) a spolufinancován Ministerstvem zahraničních věcí České republiky v rámci Programu transformační spolupráce Transition.

Video o problematice elektroodpadu najdete ZDE.