Ostravské konference se zúčastnili ochránci životního prostředí, politici, zdravotníci, státní úředníci, právníci i aktivisté z Arménie, Bosny a Hercegoviny, České republiky, Chorvatska, Itálie, Kazachstánu, Polska a Ukrajiny.

"My, účastníci mezinárodní konference (…), shledáváme znečištění ovzduší v našich regionech zásadním tématem v oblasti životního prostředí a lidského zdraví z hlediska současných i budoucích generací," uvádí dokument, který formuluje základní podmínky pro zlepšení situace (1).

"V řadě zemí občané nemají informace o stavu životního prostředí. Měření znečištění ovzduší mnohde neprobíhá spolehlivě," vysvětluje Martin Skalský, předseda pořádající organizace Arnika. "Problémem je často také vymahatelnost práva, vysoká míra korupce, nefunkční státní správa, nedostatek zájmu politiků nebo příliš velký vliv průmyslu. Arnika chce sdílet zkušenosti, které Česká republika za poslední tři desetiletí získala, s občanskými aktivisty v zemích, kde je situace v mnoha směrech složitější. Znečištění totiž nezná hranic. A řešení globálních problémů životního prostředí není možné bez mezinárodní spolupráce," dodává Skalský.

Ostravská deklarace popisuje hlavní problémy a žádá příslušné vlády, aby zajistily potřebné kroky: spolehlivý monitoring kvality ovzduší, přístup veřejnosti k těmto údajům, naplňování norem EU o snižování znečištění, plnohodnotnou účast veřejnosti v rozhodování a vymahatelnost práva. Dále by žádné investice do průmyslových odvětví, která poškozují životní prostředí, neměly být financovány z veřejných zdrojů. Dokument také vyzývá, aby nadnárodní korporace nepraktikovaly dvojí standardy v různých částech světa. Jako příklad byl na konferenci zmíněn ocelářský gigant ArcelorMittal působící v šesti z osmi zúčastněných států. (2)

Výzva se obrací také na organizace a obyvatele zasažených zemí. "Vyzýváme organizace občanské společnosti, aby tématu znečištění ovzduší věnovaly zvýšenou pozornost a prosazovaly otevřený přístup k informacím a účast veřejnosti v rozhodování o těchto otázkách," uzavírá Tamara Charčylava, právnička z kyjevské nevládní organizace Ecoaction. Účastníci také vyjádřili své obavy z rostoucího počtu případů pronásledování aktivistů, kteří se věnují ochraně životního prostředí.

Přehlížené země?

„Ačkoliv se do Ostravy sjeli lidé z různých měst, regionů a zemí, ve věci znečištění ovzduší máme mnoho společného,“ upozorňuje zastupitel východoukrajinského města Mariupol, Maksym Borodin (3).

Jak na konferenci ukázaly prezentace a následné diskuze, nadnárodní korporace často uplatňují v různých zemích dvojí standardy a zneužívají tak slabé environmentální normy v zemích mimo EU.

"Neexistuje žádný druhořadý svět, druhořadé země nebo druhořadí lidé," uvedl bosenský ekolog, profesor Samir Lemeš. "Všichni bychom měli mít stejná práva a jedno z nich je možnost dýchat zdravý a nezávadný vzduch," dodal prezident organizace Eko Forum Zenica.

„Znečištěné“ ostravské příběhy

Během mezinárodního setkání zazněla mimo jiné prezentace ze severní Arménie, kde místní továrna halí dýmem středověké kláštery ze seznamu UNESCO. Na město Karaganda v Kazachstánu se zase letos znovu snesl černý sníh z ocelárny ArcelorMittal Temirtau. Život v sousedství nejšpinavějších závodů v Evropě pak popsali obyvatelé průmyslových měst ve východní části Ukrajiny.

Zazněly ale také příklady úspěšných lokálních kampaní v Itálii, Polsku a České republice, kde tlak občanské společnosti společně s aktivním přístupem úřadů a přísnými požadavky Evropské unie umožnil významné zlepšení zdravotních podmínek. Přestože Ostravsko stále patří mezi nejvíce znečištěné regiony EU, emise z místních hutnických podniků klesly v uplynulých letech díky angažovanosti obyvatel zhruba na polovinu. (4)

"Aktivní přístup a zájem občanů o tyto záležitosti jsou zásadní. Potřebujeme mít podporu lidí, abychom jim mohli pomoci," vysvětluje Dimitriy Kalmykov, ředitel kazachstánského EcoMusea. Jak ale dodává, v mnoha oblastech ale obyvatelé jednoduše nevědí, jak nebezpečný vzduch se jim vznáší nad hlavami.

Poznámky pro editory:
(1) Přečtěte si plné znění Ostravské deklarace o znečištění ovzduší ZDE
(2) Klíčovými požadavky vyplývajícími z přijaté deklarace jsou:

• zajištění spolehlivých měřících systémů kvality ovzduší;
• zpřístupnění údajů o znečišťování ovzduší veřejnosti;
• naplňování norem EU pro snížení emisí;
• prosazování účasti veřejnosti v rozhodování;
• funkční státní kontrola dodržování zákonů;
• úplné zrušení veřejného financování do investicí škodlivých pro životní prostředí;
• upuštění od dvojích standardů praktikovaných nadnárodními korporacemi.

(3) Zastupitel městské rady v Mariupolu, Maksym Borodin, nedávno zvítězil v ukrajinské televizní show a vyhrál tak milión hřiven (813 000 Kč) na nákup monitorovací stanice měřící znečišťování ovzduší. Více čtěte ZDE
(4) Všechny prezentace z konference v Ostravě naleznete ZDE

Citace účastníků konference:

Martin Skalský, předseda občanského spolku Arnika a vedoucí Centra pro podporu občanů: “V řadě zemí se občané nemohou dostat k pravdivým informacím o stavu životního prostředí. Mnohde se úroveň znečištění ovzduší ani věrohodně neměří. Problémem je také vymahatelnost práva, korupce, nefunkční státní správa, nezájem politiků nebo příliš velký vliv průmyslu. Arnika chce zprostředkovat zkušenost, kterou Česká republika prošla za poslední tři dekády, občanským aktivistům v zemích, kde je situace v mnoha ohledech složitější. Podporujeme jejich kampaně za lepší životní prostředí. Znečištění nezná hranic. Řešení globálních ekologických problémů není možné bez mezinárodní spolupráce. Cílem konference je také definovat společné problémy a cesty k prosazování širších či zásadnějších změn nejen na úrovni jednotlivých států.”

MUDr. Radim Šrám, DrSc., vědecký pracovník z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR: “Za poslední desetiletí se v České republice změnilo hlavně spektrum látek znečišťujících naše ovzduší. V severních Čechách dříve bývala hlavním problémem lokální topeniště. Díky vysokým státním investicím do plynofikace a technologické modernizaci elektráren se situace výrazně zlepšila. V Moravskoslezském kraji, který osobně dlouhodobě sleduji, je stav různý. V Porubě a v Karviné se například koncentrace benzo(a)pyrenu snižují, v obvodu Radvanice - Bartovice ale dochází k jejich navyšování, což je patrně dopad průmyslu. Celkově je znečištění ovzduší v Česku je trvale zvýšené, což může prokazatelně způsobovat genetická poškození, která bohužel ovlivní i příští generace.”

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje: “Jsem ráda, že tuto konferenci hostí právě Moravskoslezský kraj. Je příkladem regionu, který se úspěšně vyrovnává se svou průmyslovou historií a s ní spojenou ekologickou zátěží. Ačkoliv stále nemůžeme hovořit o tom, že všechny problémy spojené se znečištěním ovzduší jsou vyřešeny, dovolím si tvrdit, že jsme na dobré cestě, kterou mohou ostatní regiony následovat. Investice do ekologických technologií v průmyslu a zdejší nápad - kotlíková dotace - znamenaly, že za posledních 15 let došlo k poklesu emisí tuhých znečišťujících látek cca o polovinu. Pokračujeme však dál, chceme vyměnit veškeré nevyhovující kotle v domácnostech, podporovat ekologizaci průmyslu a dopravy. Bojujeme se špatnými zvyky, předsudky a leností, nepřeje nám morfologie našeho kraje a špatné rozptylové podmínky. Jsem však přesvědčena, že vynaložené úsilí a naše odhodlanost bude pro Moravskoslezský kraj znamenat skutečnou změnu, že tento region již nebude nazýván znečištěným a špinavým jak tomu bylo doposud.”

Mgr. Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora města Ostravy: „Ovzduší v Ostravě se dlouhodobě významně zlepšuje. Současné emise prachu z průmyslových zdrojů poklesly na pět procent stavu z doby před třiceti lety. Přesto stále nedýcháme kvalitní vzduch. Jednoduché řešení není, znečištění způsobuje více vlivů. Když hovořím za město, s přeshraničními emisemi z Polska a ‘nešťastnou’ geomorfologií ostravské kotliny toho moc nenaděláme, dopady dalších vlivů ale postupně neustále snižujeme. Například díky vysázeným 550 tisícům stromů a keřů se původně ‘černá’ Ostrava proměnila v jedno z nejzelenějších měst České republiky. Značně ekologizujeme městskou hromadnou dopravu, přispíváme Ostravanům na výměnu kotlů a poskytujeme jim bezúročné zápůjčky, příspěvek pro děti na výlety do hor jsme navýšili na 22 miliónů korun. Čištění silnic jsme zněkolikanásobili, pracujeme na desítkách projektů v rozšiřování zelených ploch ve městě nebo revitalizaci stávajících, budujeme cyklostezky a propagujeme v několika osvětových akcích ročně alternativní způsoby dopravy. Nechali jsme zpracovat studii k případnému zavedení nízko-emisních zón, nyní se posuzují možnosti zavedení opatření v dopravě v době smogových opatření. Těch různých projektů a opatření, jak zlepšovat ovzduší v Ostravě je celá řada a věřím, že výsledky do pár let budou znát.“

doc. Ing. Petr Jančík, Ph.D., vedoucí Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TUO: „Na znečištění ovzduší v našem regionu má kromě emisí z různých zdrojů významný vliv počasí. Pokud se tento vliv „odstraní“, je v posledních deseti letech vidět trend zlepšování u všech významných znečišťujících látek na většině monitorovacích stanic kromě té v Radvanicích – Bartovicích. I na této stanici je však vidět pozitivní trend u suspendovaných částic. Je to způsobeno zejména investicemi do odprášení významných technologií. Pokud by měl tento trend pokračovat a mělo by se omezit znečištění benzo(a)pyrenem, bude nutno dále podstatně investovat do technologií a také do jejich údržby a provozu. Dopady možných opatření pro zlepšení ukáže i Systém řízení kvality ovzduší, vytvářený v mezinárodním projektu Air Tritia. Je také nutno uvažovat o časovém horizontu dlouho proklamované restrukturalizace těžkého průmyslu na Ostravsku.“

RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Arnika – Toxické látky a odpady: “Na většině území České republiky platí, že největším zdrojem znečištění ovzduší je buď automobilová doprava nebo lokální topeniště tam, kde ještě nenahradili uhlí méně problematickým vytápěním. Ostravsko je jednou z výjimek, zde zůstávají podstatným zdrojem znečištění průmyslové provozy. Do Ostravy se sjeli lidé z oblastí postižených podobně jako Ostravsko, z míst s velkými metalurgickými podniky. Na konferenci představíme, jak se dají využít registry znečišťování jako nenásilný nástroj pohánějící průmysl ke snižování emisí škodlivých látek, který sice neléčí vše, ale využívá sílu dostupných informací. To stále ještě není úplně ve všech zemích běžné a velké nadnárodní společnosti toho využívají, v některých případech se dá říci rovnou, že zneužívají.”