ČEZ: Elektrárna na Lipně - desítky tun dosloužilých technologií se dávají do pohybu

13.12.2012 19:00 | Zprávy

Ostrá fáze roční modernizace a ekologizace provozu vodní elektrárny na Lipně započala v uplynulých dnech vytažením 230tunového rotoru generátoru k opravě. Následovat bude těsně před vánočními svátky transport dvou 50tunových částí statoru do šrotu.

ČEZ: Elektrárna na Lipně - desítky tun dosloužilých technologií se dávají do pohybu
Foto: ČEZ
Popisek: Logo ČEZ

Historicky nejrozsáhlejší rekonstrukce elektrárny na největším umělém jezeře v České republice zahájená 5. listopadu se dostává do fáze, kdy jsou už nyní k vidění skutečné lahůdky. „To nejlepší nás však stále teprve čeká. Harmonogram prací počítá s tím, že demontáže hlavních dílů skončí do konce roku. Stavební připravenost ke startu betonové zálivky nové spirály předpokládáme v srpnu 2013,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Zdeněk Saturka.

V rámci výměny jedné z 60 MW turbín, která je umístěna 160 metrů pod povrchem země, došlo v uplynulém týdnu k vytažení rotoru z generátoru. „Rotor o hmotnosti 230 tun byl uložen na předem určené místo v podzemní strojovně elektrárny, kde dojde k jeho opravě,“ uvádí vedoucí odboru provoz elektráren Lipno I, II Bedřich Kučera. V předvánočním týdnu se na Lipně dají do pohybu další desítky tun – do šrotu se bude stěhovat také stator generátoru. „Jeho dvě poloviny, každou o hmotnosti 50 tun, vyveze nákladní výtah a následně budou transportovány k sešrotování. V příštím roce při skládání nového statoru budeme pracovat se zhruba 20tunovými jednotlivými díly,“ nastiňuje nejbližší i vzdálenější plány Bedřich Kučera.

Celá modernizace na Lipně bude znamenat práci pro desítku specialistů. Celkové investice modernizace nepřesáhnou částku 200 milionů korun. Zhotoviteli, kteří vyšli vítězně z veřejné soutěže, jsou konsorcium ČKD Blansko Engineering a ČKD Blansko Strojírny pro strojní část projektu a společnost 1. Servis Energo pro generátor. Hotovo by mělo být na Lipně téměř přesně za rok, 4. prosince 2013.

Generální oprava ve strojní části elektrárny předpokládá mj.:
kompletní výměny turbíny (především zabetonované spirály, oběžného kola, rozváděcího ústrojí, turbínového ložiska)
výměny regulace turbíny - přechod  na vysokotlaké zařízení (cca 200 bar)
přetěsnění všech potrubních systémů
opravy revizního těsnění kulového uzávěru
opravy vtokového objektu – zejména oprava česlic a rychlozávěru a vodících kolejnic rychlozávěru
Vodní elektrárny stabilizují soustavu

Vodní elektrárny ČEZ a.s., významně přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. Jsou schopny dodávat elektřinu do sítě za 90 – 150 vteřin, a optimalizovat tak provoz tepelných elektráren.

V dalších letech se ve stále větším rozsahu začnou na objemu výroby Vodních elektráren ČEZ, a. s., projevovat pozitivní efekty vyplývající z programu ekologizace a modernizace. „V roce 2022 počítáme s celkovým přírůstkem produkce ve vodních elektrárnách o více než 60 milionů kWh ročně,“ připomněl Zdeněk Saturka. To bude znamenat elektřinu pro dalších 17 tisíc domácností a úsporu emisí CO2 zhruba o 60 tisíc tun. Již dříve zmodernizovaná soustrojí a nové technologie zajišťují lepší zpracování hydropotenciálu např. na elektrárnách v Kamýku, Slapech, Mohelnu, Vraném nad Vltavou a přečerpávacích vodních elektrárnách Dalešice a Štěchovice.

Vodní elektrárna Lipno

Vodní elektrárna Lipno I dokončená v roce 1959 je součástí vltavské kaskády. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády. Energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy. Její velmi rychlé najetí na plný výkon 120 MW do 150 vteřin a dálkové ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích umožňuje ovlivňovat výkonovou bilanci elektrizační soustavy České republiky. Kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.

Samotná vodní elektrárna se nachází v podzemní kaverně o rozměrech 65 x 22 m a výšce 37 m, vylámané v hloubce 160 m pod terénem v blízkosti hráze. Voda je přiváděna na turbíny dvěma tlačnými ocelovými šachtami, průměru 4,5 m a délky 160 m, přes kulové uzávěry a odváděna je 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m. K dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m, vysoký 9,7 m a dlouhý 200 m.

V podzemní elektrárně, uvedené do provozu v roce 1959, jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny. V nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 22 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií.

Martin Schreier, mluvčí Skupiny ČEZ pro obnovitelné zdroje

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Proč jste na navýšení rodičovského příspěvku netlačila víc dřív?

Myslím, když jste byli ve vládě? Myslíte, že teď něco zmůžete? A můžete aspoň říci, když už nejste ve vládě, proč a kdo byl proti navýšení rodičovské pro všechny a ve větší míře, která by zohledňovala inflaci a růst cen?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Kontaktní centra Skupiny ČEZ patří mezi nejlepší na světě

16:25 ČEZ: Kontaktní centra Skupiny ČEZ patří mezi nejlepší na světě

Zákaznická centra, call centra a kontaktní místa společnosti ČEZ Prodej na pobočkách České Pošty zís…