Organizace TNFD na konci loňského roku vydala metodiku, jak mohou firmy finančně ohodnotit nejen své dopady na přírodu, ale také finanční přínosy funkčních ekosystémů pro svůj byznys. Vyčíslení dopadů po firmách již nyní vyžadují někteří investoři či finanční instituce, počítá s ním i evropská legislativa týkající se udržitelnosti (CSRD). Seznam všech prvotních podporovatelů, kteří se jako ČEZ k reportování podle TNFD přihlásili, byl zveřejněn na aktuálním zasedání Mezinárodního ekonomického fóra v Davosu.

Jak zhodnotit, které firmy z přírody jen profitují, a které se naopak snaží prostřednictvím různých svých kroků zachovat zdravé a robustní životní prostředí i pro příští generace. To je hlavní cíl mezinárodní Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou (TNFD), která firmám poskytuje metodický rámec pro zhodnocení dopadů jejich činností na životní prostředí a zároveň pro vyčíslení hodnoty, jakou pro jejich byznys zdravé a fungující životní prostředí má. Mezi společnosti, které se zavazují vypracovat analýzu podle pokynů TNFD již za rok 2024, patří nejnověji i Skupina ČEZ.

„Bedlivě sledujeme nejnovější trendy v oblasti udržitelnosti a snažíme se je začlenit do našich aktivit s předstihem, než se stanu povinnými. Téma ochrany biodiverzity se na mezinárodních fórech objevovalo již loni čím dál častěji, snahu o jeho profesionální uchopení na globální úrovni jsme tedy očekávali. Rádi se řadíme mezi první firmy, které se zavazují svůj dopad na přírodu a biologickou rozmanitost zmapovat a následně připravit program na jejich ochranu a obnovu,“ uvedla Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa, která je rovněž zodpovědná za udržitelnost ve Skupině ČEZ (Chief Sustainability Officer).

První verzi metodiky organizace TNFD zveřejnila v roce 2022, po zapracování připomínek z veřejných konzultačních procesů pak finální verzi představila koncem loňského roku. Cílem jednotné, standardizované rámcové metodiky je umožnit investorům, finančním institucím, dodavatelům, ale i spotřebitelům a obecně všem zúčastněným stranám porovnat aktivity jednotlivých společností nejen v oblasti zaměřené dominantně na klima, ale právě i v dalších tématech souvisejících s přírodou, jako je například biologická rozmanitost, odolnost ekosystémů apod. Právě důraz na lokálnost při posuzování environmentálních rizik a obrovský rozsah a různorodost lidských aktivit ovlivňujících přírodu je jedním z hlavních rozdílů oproti hodnocení dopadů činnosti firem na klimatickou změnu.

Pro ilustraci, ČEZ by měl například v analýze vzít v potaz, zda jeho plánovaná výstavba téměř 6 GW ve fotovoltaikách nebude mít dopad na snížení biodiverzity v místech výstavby, případně rovnou popsat, jakým způsobem zajistí, aby k tomu nedošlo.

Příroda a biologická rozmanitost jsou velice úzce spjaty s klimatem – v podstatě jsou to dvě spojené nádoby, kdy klima definuje základní podmínky pro ekosystémy. Zatímco ekonomická rizika související se změnami klimatu jsou již řadu let měřena, analyzována a kvantifikována, rizika spojená se snižováním biodiverzity se dostávají do středu zájmu postupně, a to i s ohledem na dopady změny klimatu.

V prosinci 2022 se na konferenci OSN o biodiverzitě téměř 200 vlád z celého světa včetně České republiky zavázalo k ambiciózním cílům v ochraně a obnově biodiverzity do roku 2030. Přijatý Kungminsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost, někdy též nazývaný Pařížskou dohodou pro biodiverzitu, obsahuje například požadavek, aby bylo do roku 2030 chráněno 30 % suchozemského a 30 % mořského území s nejzachovalejšími ekosystémy, nebo aby se minimálně 30 % znehodnocených ekosystémů obnovilo a začalo být chráněno.

Zpráva Světového ekonomického fóra z ledna 2020 odhaduje, že více než polovina celosvětové hospodářské produkce je alespoň mírně závislá na přírodě. Proto je zcela zásadní, aby se firmy ochraně a obnově přírody systematicky věnovaly.