• Odolnost českého finančního sektoru vůči možným nepříznivým šokům je nadále vysoká a ještě silnější než před rokem
• Systémová rizika zůstávají ve všech oblastech pouze potenciální
• Možným zdrojem domácích rizik pro finanční stabilitu v budoucnosti je zrychlený růst úvěrů
• Výrazně uvolněné standardy u hypotečních úvěrů vyžadují zpřísnění podmínek pro jejich poskytování úvěrovými institucemi
• Zátěžové testy potvrzují schopnost bankovního sektoru vypořádat se i s velmi silnou recesí 
• ČNB nebude s ohledem na příznivé výsledky zátěžového testu veřejných financí pro příští tři roky uplatňovat dodatečné kapitálové požadavky k držbě českých státních dluhopisů

Český finanční sektor meziročně posílil svoji vysokou odolnost. Rizikem jsou výrazně uvolněné standardy při poskytování hypotečních úvěrů, a proto Česká národní banka od října 2016 stávající pravidla zpřísní, jak vyplývá ze Zprávy o finanční stabilitě 2015/2016.

„Domácí bankovní sektor zůstává vysoce stabilní díky dobré kapitálové vybavenosti, silné základně klientských vkladů a dostatečnému objemu vysoce kvalitních a likvidních aktiv,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Česká ekonomika pokračuje v růstové fázi finančního cyklu. Na rychlý růst úvěrů, zvyšování zadlužení domácností v poměru k jejich příjmům a růst cen rezidenčních nemovitostí ČNB reagovala v prosinci 2015 stanovením sazby proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0,5 % z expozic umístěných v ČR s platností od ledna 2017. Vzhledem k tomu, že ve vývoji cyklických rizik nedošlo v letošním roce k výrazné změně značící nárůst systémového rizika, bankovní rada ČNB se na svém květnovém jednání o otázkách finanční stability rozhodla tuto sazbu prozatím ponechat na stávající úrovni. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, dalšího uvolňování úvěrových standardů a růstu investičního optimismu však bude připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat.

Nová Zpráva o finanční stabilitě věnuje zvýšenou pozornost vývoji na trhu nemovitostí a poskytování úvěrů k financování jejich nákupu. ČNB nehodnotí vývoj v této oblasti jako akutní přehřívání trhu vedoucí k bezprostředním rizikům pro finanční stabilitu. Úvěrové standardy však považuje za značně uvolněné a u některých institucí identifikuje přijímání zvýšených rizik.

Kombinace mimořádně nízkých úrokových sazeb a snadné dostupnosti úvěrů na bydlení vytváří podmínky pro růst cen rezidenčních nemovitostí nad úrovně odpovídající vývoji fundamentálních faktorů. ČNB proto přistoupí s účinností od října 2016 ke zpřísnění svého současného Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí, zejména snížením maximálních hodnot ukazatele LTV (poměr výše úvěru a hodnoty jeho zajištění). ČNB bude zároveň usilovat o legislativní zakotvení pravomocí ČNB stanovovat rizikové parametry úvěrů na bydlení.

Odolnost bankovního sektoru byla hodnocena prostřednictvím makrozátěžových testů za použití alternativních scénářů ekonomického vývoje. Základní scénář vychází z květnové prognózy ČNB a představuje vývoj, který ČNB považuje za nejpravděpodobnější. Nepříznivý scénář, jehož pravděpodobnost je naopak velmi nízká, předpokládá silnou recesi a propad ekonomiky do deflace.

Bankovní sektor disponuje vysokým kapitálovým polštářem, který umožňuje ustát výrazné negativní šoky a udržet celkovou kapitálovou přiměřenost sektoru dostatečně nad regulatorním minimem 8 % i v případě Nepříznivého scénáře. Bankovní sektor vykazuje vysokou odolnost i vůči krátkodobému likviditnímu riziku.

ČNB provedla rovněž zátěžový test veřejných financí. Podle jeho výsledků současná fiskální situace nepředstavuje hrozbu pro stabilitu bankovního sektoru, který drží značnou část českého státního dluhu. ČNB proto nebude u úvěrových institucí na horizontu tří let uplatňovat dodatečné kapitálové požadavky.