Rozhodnutí je založeno na informacích obsažených v letošním dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Tento materiál mapuje ekonomickou připravenost k přijetí eura a vláda jej vyhodnocuje každý rok od vstupu České republiky do Evropské unie.

Česká republika v tomto roce s největší pravděpodobností splní všechna maastrichtská konvergenční kritéria, kromě kritéria směnného kurzu, neboť se neúčastní příslušného mechanismu. Ve střednědobém výhledu pravděpodobně budou tato kritéria plněna i nadále.

Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážky vstupu do měnové unie lze nadále považovat nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky. Konvergence se sice v posledních letech obnovila, odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný. Nadále rovněž přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství. Vzhledem ke stárnutí populace není zcela dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Překážkou přijetí eura je rovněž nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny.

Během posledních let se podoba institucí i pravidla eurozóny podstatným způsobem změnily a jednání o prohlubování integrace i nadále pokračují. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro Českou republiku spojené se vstupem do eurozóny.

S ohledem na uvedené skutečnosti dospěly Ministerstvo financí České republiky a Česká národní banka k závěru, že zatím nebylo dosaženo takového pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu České republiky do eurozóny.