Součástí cvičení byly terénní testy prototypu systému Digital Triage Assistant, diskuze s experty v oblasti vojenského zdravotnického záchranářství a testy vojenské výstroje související s projektem Digital Triage Assistant. 

V případě projektů v oblasti obrany je nezbytná intenzivní spolupráce tvůrců systému a jeho uživatelů. Právě to se daří realizovat v projektu Digital Triage Assistant (DTA), na kterém spolupracují ČVUT, Univerzita Johnse Hopkinse, Univerzita obrany, Armáda ČR, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub a Def Sec Innovation Hub. Cílem projektu je vytvoření technologie pro monitorování životních funkcí vojáků, která má pomoci při jejich ošetření v případě zranění a zvýšit tak pravděpodobnost jejich přežití. Více informací najdete zde.

„Jedná se o skvělý příklad systematické spolupráce na ČVUT v oblasti obrany a bezpečnosti, která je velice důležitá. Naši odborníci zajišťují technickou část projektu s využitím průběžných konzultací s bezpečnostními experty. Věřím, že získané poznatky z terénního testování dopomohou další fázi tohoto inovativního systému,“ říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.   

„Okamžitá zpětná vazba jak samotných vojáků, vojenských záchranářů, lékařů i specialistů na organizaci zdravotnického odsunového systému k navrhovaným funkcím systému umožní rychlý vývoj prototypu, který je při praktickém použití co nejužitečnější. Navíc je pro členy týmu velmi důležitá kontextová znalost toho, jak jednotlivé činnosti a procesy ve vojenské praxi fungují,“ říká doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V průběhu cvičení se členové týmu zkombinovaného z výzkumníků a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT seznámili například s postupem výcviku zdravotnických záchranářů a mediků od zranění vojáka až po jeho ošetření na polním obvazišti role 1, nebo diskutovali celý prototyp s expertní skupinou instruktorů CLS (combat lifesaver).

„Další důležitou součástí byly praktické zkoušky první verze senzorů použitých v projektu v kombinaci se standardní vojenskou výstrojí. V terénním testu například tým zkoušel kompatibilitu senzorů s neprůstřelnou vestou při různých situacích, jako průchod terénem nebo běh,“ popisuje další průběh akce plk. Hynek Schvach z katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

V aktuálním prototypu systému DTA jsou jako senzory použity systém FlexiGuard. „Tento systém umožňuje měření širokého spektra životních funkcí s velkou přesností a ve velmi ztížených podmínkách. Systém byl například testován při zásazích hasičského sboru, nebo s protichemickou jednotkou. V další fázi projektu tým plánuje vývoj kompaktnějších senzorů, které bude možné umístit například pod neprůstřelnou vestu,“ říká dr. Pavel Smrčka z katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

„Tento projekt původně začal jako teoretická transatlantická spolupráce, která se ale díky podpoře NATO, AČR a UNOB stala zářným příkladem úspěšné civilně-vojenské spolupráce. Myslím, že jsme tímto nastavili nový precedent pro všechny další výzkumné I jiné projekty,” dodává prezidentka DefSec Innovation Hub Dr. Kristina Soukupová.