Olověný Dušan byl založen v roce 1993 členy Spolku; jeho cílem bylo přispět k hodnocení výuky na největší české fakultě architektury prostřednictvím nezávislého, vnějšího pohledu. Soutěže se od té doby účastní automaticky každý řádný student, který odevzdá a vystaví svůj semestrální projekt. Výjimku tvoří projekty diplomní a práce prvních ročníků.

Z těchto projektů je postupně zvoleno několik nominovaných a následně je vybrán ten vítězný mezi více než tisícovkou studentů oboru Architektura a urbanismus a oboru Krajinářská architektura. Obdobně je vybírán projekt i mezi studenty oboru Průmyslový design. Stejně tak je vybrán i vítězný architektonický ateliér mezi čtyřicítkou řádných architektonických studií, které na fakultě působí, a ateliér designu, kde se volí mezi ateliéry čtyřmi.

I s ohledem na jubilejní ročník byla letos sestavena porota tak, aby byla schopna reflektovat proměnu studentských prací za poslední desítky let. Proto také mezi členy poroty v kategorii Architektura patřili zakladatelé soutěže: Martin Rössler (předseda) – absolvent FA ČVUT, spoluzakladatel projekční kanceláře Prostor 008 a Josef Smutný – absolvent FA ČVUT a pražské AVU, dnes vede atelier ILEX Design a působil jako místopředseda České komory architektů. Další porotci byli Barbora Šimonová – absolventka AVU zaobírající se tématem manipulativních strategií v mediích a mezilidských vztazích; krajinářská architektka Marie Gelová a Petr Dub věnující se konfrontaci architektury a výtvarného umění.

Designerské, tradičně tříčlenné porotě pak předsedal Jiří Přibyl – absolvent FVU v Brně, spoluzakladatel Koncern design studia, věnujícího se především produktovému designu; Sofya Samareva – absolventka grafického designu na UMPRUM věnující se zejména oděvnímu designu; Michaela Tomišková z designového studia DECHEM, které se věnuje práci se sklem.

Jubilejní galavečer se letos poprvé konal v Nové budově Národního muzea, bývalém Federálním shromáždění ČSSR, jehož úpravu provedl v šedesátých letech jeden z nejvýznamnějších architektů té doby – Karel Prager. Velkorysým způsobem umístil nad těleso expresivní meziválečné Pražské burzy nástavbu se zázemím pro poslance, která je celá provedena jako konstrukce masivního Vieerendaalova nosníku. Ikoničnost budovy svým způsobem přispěla atmosféře slavnostního večera, který se zde konal.

Večerem provázela dvojice studentů FA ČVUT – Anna Blažková, stávající náčelnice Spolku, a Jakub Klouzek z oboru Průmyslový design. 

V prvé řadě byla na podium pozvána porota kategorie Design. Prvně vyhlásila vítězný projekt, jímž se stal Variabilní policový systém od Lucie Koudelkové. Porota jej označila jako “technicky zcela vycizelovaný a po praktické stránce perfektně vyřešený”.

Vítězným ateliérem se, po několikáté v řadě, stal atelier Jaroš-Gonzales, kde porota ocenila práci s detailem, materiály a dotaženost jednotlivých projektů.

Druhá část večera patřila oboru architektura. Porota nominovala do nejužšího výběru osm, jak sama konstatovala: “Výběr byl nesmírně obtížný”. I přesto se porota jednohlasně shodla na vítězném projektu a tím se stal Památník tří odbojů, umístěný v rodném statku rodiny Mašínů, který navrhl  Walbert Schmirler v ateliéru Hradečný. Vítězství bylo okomentováno Petrem Dubem slovy, že jde o řešení odvážné, nadčasové, ale zároveň aktuální, spojující výtvarné umění s architekturou.

Vítězný ateliér v oboru architektura se vybíral mezi užší skupinou čtyř nominovaných. Ty vyčnívaly jednak důsledností ateliérové práce, jednak specifickou koncepcí či způsobem, prezentace. Jako jednoznačný vítěz byl zvolen atelier Michala Kuzemenského. Podle poroty na něm nebylo co kritizovat, byla cítit práce se studenty a dotaženost všech projektů.

Jubilejní ročník však doprovodily ještě další dvě události, které následovaly po vyhlášení vítěze. První z nich proběhl ryze v gesci architektonické poroty, která se snad rozhodla následovat slova F. L. Gahury a rozhodla se udělit ještě jednu olověnou sošku, a to za celoživotní zásluhy osobnosti, která měla zásadní podíl nejen na výuce na Fakultě architektury. Mimořádného Olověného Dušana tak předal předseda architektonické poroty Martin Rössler prof. Aleně Šrámkové, emeritní profesorce Fakulty architektury a autorce budovy, v níž v současnosti instituce sídlí. Zasloužené ocenění bylo odměněno několikaminutovým potleskem vestoje. Sama profesorka Šrámková pak ocenila všechny projekty i smysl a úroveň soutěže.

Druhá událost byla vesměs symbolická: hlavní koordinátor Olověného Dušana, Michal Liska, toho času podnáčelník SPA pro sponzoring, na pódium pozval děkana Fakulty architektury ČVUT, profesora Ladislava Lábuse. Společně se krátce vyslovili k soutěži a jejímu smyslu, aby pak společně odhalili „putovního“ Dušana, Stanleyho pohár mezi Dušany, který je vyroben v nadživotní, desetinásobné velikosti, nacházejí se na něm štítky se jmény všech dosavadních vítězů a bude v nejbližších dnech umístěn v budově FA. Tím byl večer slavnostně zakončen.

Soutěž doprovází katalog, který dostali všichni návštěvníci galavečera a rovněž je k dostání v místnosti 441 na FA ČVUT, kde je sídlo SPA. Od 2. dubna bude dále po dobu jednoho měsíce na piazettě Národního divadla probíhat výstava všech nominovaných projektů.

Více informací o galavečeru, Olověném Dušanovi i SPA je možné nalézt na www.olovenydusan.cz, www.vimeo.com/spolek, www.spa-fa.cz či www.facebook.com/spolekposluchacuarchitektury.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. – 100. místě, v oblasti  „Mechanical Engineering“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. – 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. – 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. – 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. – 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. – 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. V celkovém hodnocení obhájilo ČVUT svoje umístění na 601. – 800. příčce a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.