Matkou hříběte je klisna Tawbitts Tammy, která byla na jih Čech převezena březí loni v říjnu z rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Otcem hříběte je nový plemenný hřebec Anchor Kookaburra, kterého jsme loni v květnu přivezli z Anglie,“ doplnila etoložka Kateřina Šandlová z Jihočeské univerzity. „Z loňského převozu březí klisny jsme neměli obavy, byla v nižším stupni březosti. Obecně tyto klisny převozy dobře snášejí, což potvrzuje i to, že klisny, které přijely březí z Anglie, bez problému plod donosily a porodily,“ navázala Kateřina Šandlová. Na jihu Čech jsou zatím jen klisny, proto se o první mládě v regionu zasloužil hřebec ze Středních Čech.

Jihočeská rezervace Meandry Lužnice vznikla v roce 2020, kdy do Jihočeského kraje přijela ze středočeských Milovic první skupina divokých koní. Ta byla v dalších letech postupně doplňována, v roce 2022 ji doplnili samice zpětně šlechtěných praturů. „V minulých dnech přibyla na jihu Čech druhá rezervace velkých kopytníků u Lipna, ještě do prázdnin by pak mohla vzniknout třetí nedaleko rakouských hranic,“ vypočítal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která založila rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, odkud pocházejí přírůstky ve všech jihočeských rezervacích.

Milovická rezervace byla v roce 2015 první rezervací velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Po jejím vzoru vznikly postupně další podobní projekty, nyní je v Česku celkem dvanáct rezervací velkých kopytníků.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina (ZDE) nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Ochranářskou společnost Česká krajina (více ZDE) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracoval s Fórem dárců, byl členem poroty soutěže Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID. Za projekt návratu velkých kopytníků obdržel v roce 2019 prestižní Cenu Josefa Vavrouška, v roce 2020 Cenu SDGs v oblasti Změn klimatu.