L. K. Feierabend se výrazně zapsal do historie československého centrálního bankovnictví. V londýnském exilu se v roce 1942 z pozice ministra financí zasadil o řadu měnových opatření, jež se měla realizovat po skončení II. světové války, včetně včasné emise poválečných československých platidel.

Ve 20. a 30. letech minulého století se stal L. K. Feierabend členem burzovní rady a později také prezidentem Pražské plodinové burzy, která sídlila v dnešním Kongresovém centru ČNB. Výrazně tak ovlivnil podobu budovy původně z roku 1894 – spoluurčil nejen její vnitřní přestavbu, ale rozhodl také o proražení pasáže spojující Senovážné náměstí s ulicí Na Příkopě.

Téměř polovinu svého dospělého života strávil L. K. Feierabend v exilu, kam odešel hned dvakrát – v letech 1940 a 1948. Za své zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva mu byl v roce 1995 propůjčen in memoriam Řád T. G. Masaryka I. třídy.

„Život a dílo L. K. Feierabenda byly pro nás natolik inspirující, že jsme již delší dobu uvažovali o připomenutí jeho památky. Když se pak naskytla příležitost získat rodinnou bustu, rozhodli jsme se jí pro tento účel využít,“ osvětlil motivaci vzniku busty a jejího umístění v Kongresovém centru ČNB guvernér Jiří Rusnok.

Představení nového bronzového odlitku busty, k němuž dala ČNB souhlas autorka jejího originálu z 90. let paní Anna Sedlecká, se zúčastnila také paní Hana Ludikarová, dcera L. K. Feierabenda. Bustu zhotovila umělecká slévárna HVH z Dolní Kalné.