Druhý srpnový týden se vyznačoval opět výraznou nerovnoměrností v rozložení srážkových úhrnů na území ČR. Zatímco v prvním srpnovém týdnu spadlo více srážek v Čechách, tak ve druhém týdnu na Moravě. Celkově spadla na území ČR třetina množství srážek oproti normálnímu množství. V Čechách to bylo pouhých 28 % a na území Moravy 43 % oproti normálu pro tento týden. Nutno však podotknout, že většina srážek se vyskytla během bouřek, případně měla formu srážek přívalových, což z hydrologického hlediska není ideální zejména pro dotaci podzemních vod.

„Vlhkost půdy se v minulém týdnu nadále téměř na celém území ČR zmenšovala. V obou sledovaných půdních profilech, 0 až 40 cm i 0 až 100 cm pod travním porostem, je s výjimkou horských poloh prakticky na celém území vlhkost nižší než 30 % využitelné vodní kapacity (VVK), v profilu do 100 cm převládá dokonce území s vlhkostí pod 10 % VVK; zde je vlhkost většinou již na bodu vadnutí (obr. 1),“ uvádí biometeorolog Tomáš Vráblík.

Z pohledu hydrologického sucha u povrchových vod se situace na území České republiky v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršila. Aktuálně vykazuje více než polovina (ca 54 %) sledovaných profilů (obr. 2) na území České republiky stav hydrologického sucha, tj. je zde průtok, který je v daném profilu dosažen nebo překročen průměrně 355 dní v roce, a u přibližně třetiny sledovaných profilů je indikován 364denní průtok. Nejvíce profilů s indikací hydrologického sucha se nachází v povodí horního Labe a Vltavy, kde jejich podíl je téměř dvě třetiny z celkového počtu. Naopak nejmenší podíl je v povodí Odry (jedna čtvrtina) a v povodí Moravy (jedna třetina).

„Aktuálně ve vodních tocích ve sledovaných profilech protéká převážně 5 až 45 procent toho, co je pro toto období obvyklé. Mírně vodnější (až 65 %) jsou některé toky odvodňující Šumavu, Beskydy a Jeseníky. Nejzávažnější situace je i nadále v povodí Labe a Ohře, kde u téměř poloviny sledovaných profilů je průtok na úrovni 364denního průtoku (Q364d), což je průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen po 364 dní v roce,“ uvádí hydrolog ČHMÚ Radek Čekal.

Z hlediska dlouhodobých pozorování jsou nejvíce postižené i nadále toky v povodí Sázavy, Jizery, Smědé, Ploučnice, Lužnice, Nežárky, přítoky horního a středního Labe (Úpa, Loučná, Výrovka), některé toky v povodí Moravy a místy i další toky ve středních nadmořských výškách. Oproti předchozímu týdnu přibyly toky v povodí horní Berounky, a to horní tok Radbuzy, Mže a Kosovský potok (obr. 3).

V případě podzemních vod se situace oproti předešlému týdnu mírně zhoršila, a zůstává u mělkých vrtů v České republice i nadále hodnocena jako silně podnormální. K mírnému zhoršení stavu podzemních vod došlo v povodí horní Sázavy, Odry a Olše a Ostravice. K jeho přechodnému mírnému zlepšení došlo pouze v povodí horní Ohře a při soutoku Dyje a Moravy. Hladina ve vrtech ve srovnání s předchozím týdnem v celkovém průměru převážně mírně klesala nebo stagnovala. Počet vrtů, u kterých bylo dosaženo silně podnormální nebo mimořádně podnormální úrovně hladiny, tj. silného či mimořádného sucha, se příliš nezměnil a tvoří 71 % všech objektů. Hladina podzemní vody ve vrtech v povodí Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, horní Sázavy, Ploučnice a Jihlavy dosáhla úrovně mimořádného sucha (obr. 4). 

Obr. 1 Mapa míry ohrožení půdním suchem v profilu 0 až 100 cm pod travním porostem ke 13. 8. 2018 (aktualizace map probíhá jednou týdně). Červená barva značí oblasti s vlhkostí pod 10 % VVK, oranžová ukazuje oblasti s vlhkostí 10 až 30 % VVK.

Obr. 2 Vývoj počtu sledovaných profilů, které indikují hydrologické sucho (tj. průtok, který je v daném profilu dosažen nebo překročen průměrně 355 dní v roce) v měsíci srpen. Zdroj www.hydro.chmi.cz – operativní profily (celkový počet operativních profilů 473).

Obr. 3 Přehled aktuální vodnosti v tocích ve srovnání s dlouhodobým pozorováním. Profily označené vykřičníkem momentálně vykazují nejmenší průtok pro 16. srpen za celou dobu jejich sledování.

Obr. 4 Aktuální stav podzemních vod – mělké vrty (aktualizace map probíhá jednou týdně).