V roce 2018 činil celkový objem výdajů za cestovní ruch na našem území 294,7 miliard korun a hrubá přidaná hodnota sektoru dosáhla 132 miliard korun. Z pozitivního vývoje profitovaly všechny kraje České republiky. „Regionálně z cestovního ruchu nejvíce získala Praha. Z hlediska přidané hodnoty se v absolutním vyjádření jednalo o 46 miliard korun. Turismus zároveň na území hlavního města dával práci 74 tisícům osob,“ uvádí Marek Rojíček, předseda ČSÚ.

V roce 2018 se Praha podílela 31 % na zaměstnanosti a 35 % na celkové hrubé přidané hodnotě v odvětví. S odstupem následoval kraj Jihomoravský a Středočeský. Význam Prahy pro makroekonomické ukazatele českého turismu se přitom postupně zvyšoval. Od roku 2015 vzrostl její podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v cestovním ruchu o 1,1 procentního bodu.

Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví, vždy přímo v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2018 cestovní ruch tvořil 5,6 % regionální hrubé přidané hodnoty (4,8 miliardy korun). Nad českým průměrem se nacházela také Praha (3,7 %) a Jihočeský kraj (2,9 %).

Z pohledu zaměstnanosti byly nejintenzivnější hodnoty zaznamenány opět pro Karlovarský kraj a hlavní město Prahu. „V Karlovarském kraji přímo v turismu pracovalo 11,2 tisíce osob, což představovalo osmiprocentní podíl na zaměstnanosti v kraji. Vyšší objem lidské práce zde typicky souvisí i s převážně lázeňskými službami. V Praze cestovní ruch zaměstnával 7,7 % osob. V obou regionech působil v oboru zhruba každý třináctý pracující, a tak případná krize odvětví může silně dopadnout právě zde,“ dodává Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu a služeb ČSÚ.

Více informací publikovaných vůbec poprvé v podrobném regionálním členění naleznete na webu ČSÚ (ZDE). Souhrnné informace za celou Českou republiku publikoval ČSÚ již dříve v Satelitním účtu cestovního ruchu (ZDE).