V České republice vyplývají nároky domácností především z prvního důchodového pilíře, tj. průběžného systému financování důchodů (dávkově definovaného důchodového pojištění) a třetího pilíře ve formě naspořených prostředků v penzijních fondech.

„Většinu penzijních závazků v hodnotě 14,2 bilionu korun tvoří nároky domácností v rámci prvního důchodového pilíře. Zbylou část závazků ve výši 0,5 bilionu představuje naspořený zůstatek účastníků v penzijních fondech, tedy třetí důchodový pilíř,“ shrnuje ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ Petr Musil.

Provedené odhady vycházejí z publikace Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts, vydané roku 2020 Eurostatem. Dle Transmisního programu Eurostatu jsou členské státy povinny  odhady penzijních závazků publikovat od konce roku 2017 v tříleté periodicitě.

Vedle metodických popisů je součástí aktuální publikace také analýza citlivosti celkové výše penzijních závazků na výši aplikované úrokové sazby. Úroková sazba je v modelu využita pro diskontování budoucích nároků do současné hodnoty a má tak významný vliv na výsledek modelu. Dále je výše závazků ovlivněna dalšími ekonomickými faktory, především inflací a valorizací důchodů,  a také počtem a stářím obyvatel, kteří mají nebo budou mít nárok na jeden z typu důchodu, tzn. starobní, invalidní, sirotčí či pozůstalostní.

V souladu s metodikou není hodnota penzijních nároků z průběžného systému financování důchodů (1. pilíř) součástí dluhu sektoru vládních institucí (tzv. maastrichtské kritérium).