Výroba masa ve 2. čtvrtletí 2021 dosáhla 116 277 tun, v meziročním srovnání to bylo o 4,3 % více, avšak převážně vlivem nízké srovnávací základny loňského roku. Bylo vyrobeno 54 717 tun vepřového (+6,4 %), 17 996 tun (+4,3 %) hovězího a 43 542 tun (+1,8 %) drůbežího masa. Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se meziročně zvedly o 3,3 % a jatečné drůbeže o 0,9 %. Přímý nákup mléka meziročně klesl na 782 787 tis. litrů (-2,1 %). Zemědělci prodávali mléko v průměru za cenu 8,84 Kč/l, tj. meziročně o 2,9 % vyšší.

„Výroba masa se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 4,3 %. Vzhledem k poslednímu srovnatelnému období před koronavirovou pandemií, 2. čtvrtletí roku 2019, vychází výsledek produkce masa vyšší o 2 %. Ceny jatečných prasat se odrazily od svého dna. Zemědělci prodávali jatečná prasata v průměru za 36,25 Kč za kg jatečné hmotnosti,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví.

„Přestože výroba masa se v poslední době zvyšuje, zemědělci se potýkají s nepříznivou úrovní cen, za které prodávají jatečná zvířata, navíc ceny vstupů rostou mnohem rychleji. Tento trend se nejvíce projevuje v chovu prasat,“ dodává Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví.

Porážky a výroba masa

Ve 2. čtvrtletí 2021 bylo v České republice vyrobeno 116 277 tun masa. Vzhledem k nižší srovnávací základně, ovlivněné loňskou první vlnou koronavirové pandemie, to bylo meziročně o 4,3 % více.

Na jatkách bylo poraženo 58,1 tis. ks skotu, meziročně +5,5 %; z toho bylo 25,4 tis. býků (+5,9 %), 23,7 tis. krav (+3,2 %) a 7,0 tis. jalovic (+12,3 %). Výroba hovězího masa byla meziročně vyšší o 4,3 % a dosáhla 17 996 tun.

Porážky prasat ve 2. čtvrtletí se meziročně zvýšily na 596,3 tis. ks (+7,9 %). Výrazně vzrostly porážky prasnic (+27,6 %). Vepřového masa se vyrobilo 54 717 tun (+6,4 %).

Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo v tomto čtvrtletí na jatkách poraženo 66 991 tun drůbeže, což představuje výrobu 43 542 tun drůbežího masa (+1,8 %).

Stavy skotu a prasat

Podle statistického zjišťování v chovu skotu bylo v České republice na konci 2. čtvrtletí chováno 1 413,2 tis. ks skotu, tj. o 0,4 % více než ke stejnému datu v loňském roce. Meziročně stabilní stavy byly zaznamenány i v dílčích kategoriích: skot do 1 roku (+0,9 %), zapuštěné jalovice (+0,7 %) a dojené krávy (+0,7 %), mírné zvýšení stavů býků ve výkrmu (+5,7 %) a ostatních krav (+2,3 %).

Stavy prasat dosáhly 1 523,7 tis. ks, meziročně se téměř nezměnily (+0,2 %), rovněž tak i stavy prasat ve výkrmu (+0,4 %) a stavy prasnic (+0,1 %). Méně než ve stejném období vloni čítaly stavy zapuštěných prasniček (-6,8 %), kategorie, od které se odvíjí obnova základního stáda prasnic.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ceny jatečného skotu se meziročně zvýšily o 3,3 %, z toho ceny jatečných býků o 1,9 %, ceny jatečných krav o 6,3 % a jatečných jalovic o 3,2 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 46,19 Kč/kg v živém nebo 84,07 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Ceny jatečných prasat se stále držely pod úrovní srovnatelného období loni (-17,7 %) a dosáhly průměrných 27,88 za kg živé hmotnosti nebo 36,25 Kč za kg v mase. Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci o 3,36 Kč za kg jatečné hmotnosti více než ve čtvrtletí předcházejícím.

U cen jatečných kuřat bylo zaznamenáno velmi malé meziroční zvýšení (+0,9 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,01 Kč za kg v živém.

Pohyb zboží přes hranice – živá zvířata a maso

Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží[1]) se ve 2. čtvrtletí 2021 převezlo přes hranice meziročně přibližně stejné množství živého skotu a prasat; u živé drůbeže byl však obrat nižší.

Živého skotu se vyvezlo 42,6 tis. ks (-0,3 %), z toho bylo 15,2 tis. ks (-4,0 %) určeno k porážce a 27,4 tis. ks (+1,9 %) skotu k dalšímu chovu. I když vývoz živého skotu výrazně převyšoval nad jeho dovozem, jatečných býků se dovezlo dvojnásobné množství, a to hlavně ze Slovenska a Maďarska. Živý skot se vyvážel do Rakouska, Německa (do obou zemí převážně k porážce), klesl vývoz zástavového skotu do Turecka.

Dovoz živých prasat se meziročně mírně zvýšil na 27,6 tis. ks (+2,7 %), přičemž vývoz zůstal na stejné výši (103,1 tis. ks; +0,5 %). Zvýšil se dovoz plemenných prasat, mírný nárůst byl zaznamenán u selat, naopak dovoz prasat k porážce klesl na zanedbatelné množství. Mírně posílil vývoz selat. V jatečných prasatech se vyvezlo 5 291 tun vepřového masa, což odpovídá desetině jeho čtvrtletní produkce v České republice. Živá prasata se dovážela z Dánska, Německa a Slovenska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Německa a Maďarska.

Pohyb zboží přes hranice u komodity živá drůbež pokračoval meziročně nižším obratem v důsledku poklesu na straně dovozu i vývozu. Vyvezlo se 4 770 tun (meziročně -17,8 %) kuřat a slepic k porážce. Přestože došlo také ke snížení pohybu zboží přes hranice u komodity jednodenních kuřat (-33,4 % na straně dovozu a -6,0 % na straně vývozu), nebylo ovlivněno zabezpečení jejich obvyklé potřeby pro tuzemský chov. Partnery pro dovoz živé drůbeže byly Maďarsko, Německo a Slovensko; vývozy směřovaly na Slovensko, do Polska, Německa Rumunska a na Ukrajinu.

Záporná bilance pohybu zboží přes hranice1) u komodity maso se meziročně prohloubila u hovězího a vepřového; zlepšila se u drůbežího.

Hovězího masa bylo dovezeno 10 514 tun (+29,9 %) a vyvezeno 2 912 tun (+2,1 %). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko, do Polska a Nizozemska.

Dovoz vepřového masa meziročně opět vzrostl (68 024 tun; +5,9 %), jeho vývoz se navýšil na 8 617 tun (+16,2 %). Vepřové se dováželo tradičně z Německa a Španělska, ale také z Polska a Belgie; vyváželo se většinou na Slovensko. Drůbežího masa se dovezlo 25 390 tun (-7,3 %), vývoz vzrostl na 4 166 tun (+22,4 %). Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska. Vývozy směřovaly na Slovensko, do Německa a Rakouska.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Podle statistického šetření MZe bylo ve 2. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 782 787 tis. litrů mléka (-2,1 %), z toho nákup mlékáren činil 678 905 tis. litrů (+0,8 %). Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně mírně navýšily (+2,9 %). Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,84 Kč.

Pohyb zboží přes hranice – mléko a mléčné výrobky

Ve 2. čtvrtletí se dovezlo 79,4 tis. tun (+15,8 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 284,7 tis. tun (-5,2 %). Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice1) u komodity mléko a mléčné výrobky se meziročně snížil na 205 292 tun, a to především v důsledku nárůstu dovozu a nižšího vývozu mléka a smetany. Na -9 547 tun se mírně snížil schodek u sýrů a tvarohu, ale prohloubila se záporná bilance u másla (-5 063 tun). Kladná bilance u zakysaných mléčných výrobků se nepatrně snížila na 5 317 tun. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa (převážně sýry), Polska (sýry) a Slovenska (mléko). Vývozy směřovaly především do Německa (mléko), na Slovensko (mléko a jogurty) a do Itálie (mléko a sýry).

Poznámky: [1]) Údaje za pohyb zboží přes hranice se zeměmi EU (Intrastat) nezahrnují transakce realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovaní příslušného směru v Intrastatu nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání nebo přijetí pod prahem 12 mil. Kč.
Publikované údaje (s výjimkou statistiky pohybu zboží přes hranice) jsou definitivní.