Zásadním dlouhodobým trendem, který zpráva rozebírá, je přesun ekonomik Evropské unie od výroby ke službám, tzv. deindustrializace. Snížení kapacity výroby se ale podepisuje na exportu a inovačním potenciálu ekonomiky, které se značnou měrou zasluhují o dlouhodobý růst a vyšší životní úroveň. Růst sektoru služeb také vytěsňuje z mezinárodních trhů určité typy produktů vyráběných v EU. Zvrátit tento trend a znovu nastolit udržitelnou míru produkce zpracovatelského průmyslu je proto jednou z hlavních priorit EU z posledních let. Evropská komise by chtěla v budoucnu docílit silnější průmyslové základny a tím i většího podílu zpracovatelského průmyslu na struktuře ekonomiky členských států. I přes zmenšující se podíl zpracovatelského průmyslu k celkové struktuře ekonomiky EU výrobní sektor neupadá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zásluhu na tom mají především státy jako Česká republika, kde je zpracovatelský průmysl tradičně silný.

Česká republika dle zprávy, která vychází z let 2000 až 2014, patří mezi státy s největším nárůstem hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Ta celkově činila 111 procent. Vyšší procentuální růst zaznamenaly jen Polsko (147 %) a Slovensko (182 % (graf 1). Česká republika si významně polepšila i z hlediska zaměstnanosti v high-tech, medium/high-tech a medium/low-tech sektorech, kde bylo vytvořeno více pracovních míst.  Česku se navíc podařilo během posledních 15 let značně zvýšit produktivitu práce, což se například Polákům nepodařilo.

Graf 1 (zdroj: EU Structural Change 2015)

Následující graf 2 ukazuje podíl přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu v jednotlivých členských státech v roce 2000 a v roce 2014. Česká republika patří v evropské osmadvacítce k nejlepším – vykazuje téměř totožné hodnoty pro oba roky, pro rok 2014 je pak hodnota nejvyšší z celé EU. Je také patrné, že většina států zaznamenala pokles míry přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu – pouze Česká republika, Maďarsko a Polsko zaznamenaly růst.

Graf 2 (zdroj: EU Structural Change 2015)

Podařilo se nám také zvýšit výrobu v medium/low-tech a medium/high-tech a high-tech sektorech. V high-tech sektoru byl dokonce mezi lety 2000 a 2012 zaznamenán nárůst o dvě stě procent. Markantní rozdíl způsobil nárůst výroby počítačových, elektronických a optických produktů, která zde v roce 2000 nebyla tolik rozšířená.

Zpráva rozebírá mimo jiné také investice do fyzického výrobního kapitálu, které jsou důležitým motorem ekonomického růstu, a ideálně by měly reprezentovat 20 až 25 procent HDP státu. Průměrná výše hrubého fixního kapitálu v EU tvořila v roce 2000 22,1 procenta HDP,  ale pouze 19,3 procenta HDP v roce 2014. Většina členských států EU pak zaznamenala značný pokles investic po letech 2007 až 2008, kdy objemy investic dosáhly vrcholu. Například v Řecku poklesl objem investic o 65 procent ve srovnání s lety 2007 až 2008. Česká republika oproti tomu dosáhla v roce 2014 výše hrubého fixního kapitálu 25 procent HDP, tedy ideální hodnoty. Stejně dobře na tom bylo z členských států unie jen Estonsko.

Celou zprávu si můžete stáhnout zde.