Souběžně s kongresem se konalo SPA-CE, tedy B2B jednání zahraničních zástupců cestovních kanceláří a dalších organizací působících v cestovním ruchu, s lázeňskými subjekty. Tak, aby se poptávka po českých, moravských i dalších lázních v Evropě zvýšila a nahradil se výpadek hostů z Ruska a Asie. Lázeňství a balneologie k cestovnímu ruchu neodmyslitelně patří, v Karlovarském kraji se řadí mezi nejdůležitější odvětví z hlediska podílu na HDP. Tvoří ho z 18 %, přičemž téměř 17 % všech tamních obyvatel pracuje právě v turismu.

Dané oblasti tak prospívá, že počet turistů roste. Letos v 1. pololetí jich do regionu přijelo na 613 tisíc, což znamená víc než před pandemií covidu-19. Roli hraje dle všeho i fakt, že evropská lázeňská léčba patří od roku 2021 na Seznam světového dědictví UNESCO. A lázeňský trojúhelník Karlovy Vary (ZDE), Mariánské Lázně (ZDE) a Františkovy Lázně (ZDE) je součástí mezinárodního zápisu Slavná lázeňská města Evropy.

„Lázně byly dlouhodobě postavené na tzv. triádě, která představovala tři základní lázeňské prvky: léčit, hostit a bavit. To zajišťovaly čtyři klíčové služby koupele, kasina, grandhotely a parky. Na přelomu 19. a 20. století se tak lázně pravidelně v létě stávaly politickými a kulturními centry Evropy, kde se potkávali nejmocnější králové, císaři a carové, ale i nejznámější umělci jako Goethe, Dostojevskij, Paganini nebo Beethoven. Zánikem dynastií a vznikem národních států po 1. světové válce došlo ke snížení prestiže lázeňských míst. Postupně nabývala na významu léčebná složka lázeňské triády. Pokud lázně chtějí vrátit svou bývalou slávu a společenskou prestiž, musí přestat pouze léčit, ale musí opět bavit a stát se trendy místy, která jsou schopná nalákat současné světové celebrity,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget.

Na kongresu vystoupil s prezentací nazvanou „Spa tradition and/or future“. V ní mimo jiné připomněl, jak lázním během koronavirové pandemie významně pomohly vouchery, ukázal benchmark vlivu lázní na ceny hotelů a také lázeňské vizuály v duchu kampaně „Nečekané tradice“ (ZDE). Rovněž zmínil význam lázeňství pro aktivní turismus, který bude klíčovým komunikačním a marketingovým tématem cestovního ruchu Česka pro příští rok.

Právě lázeňské programy pro aktivní generaci se během dvoudenního kongresu velmi často diskutovaly včetně faktu, že se lázně čím dál tím víc specializují. Prezident Evropského svazu lázní (ESPA) Thierryho Duboise na akci řekl: „Svět a lidé se po pandemii covidu-19 změnili a lázně se musí přizpůsobit.“ Mimo jiné je třeba, aby lázně připravily větší rozsah služeb. Rovněž změnily roli, ale neztratily léčebnou úlohu založenou na tradičních postupech. Také je třeba skloubit požadavky a potřeby mladších a starších návštěvníků, tedy nabízet dříve zmiňované programy pro aktivní generaci.“ V neposlední řadě je důležité podpořit, aby lidé často velmi unikátní lázeňská místa ještě víc vnímali také jako jedinečné a komplexní turistické cíle.

Význam lázeňství pro zdraví obyvatel v Evropě a také pro cestovní ruch a UNESCO shrnula poslední den ESPA kongresu Karlovarská lázeňská deklarace. V ní se například píše, že do roku 2050 bude dvakrát tolik co dnes lidí starších 65 let, což znamená i prostor pro lázně a města i obce, které s nimi souvisí. Nejen o tyto lidi se budou moc lázeňská zařízení a lokality starat.

27. evropský lázeňský a balneologický kongres (více ZDE) uspořádal Evropský svaz lázní ve spolupráci s Karlovarským krajem (ZDE), statutárním městem Karlovy Vary, Svazem léčebných lázní, Sdružením lázeňských míst, agenturou CzechTourism a dalšími subjekty. Konal se od 4. do 6. října 2023 v Karlových Varech. Součástí byl mimo jiné i rekord v současném pití vody z minerálních pramenů na jednom místě. Došlo k němu první večer akce na Tržní kolonádě.