Zájemci o účast v soutěži mohou svou žádost podat do 1. listopadu 2021. Soutěž je otevřena designérům z celého světa a DPP na ni po dohodě s HMP vyčlenil částku 1,5 mil Kč (cca 59 100 eur dle vývoje kurzu), která je určena na ceny a na náhradu výloh účastníků. Designérská soutěž bude zveřejněna včetně podkladů na profilu zadavatele DPP v Tender aréně nejpozději 8. října 2021. O vítězi rozhodne pětičlenná odborná porota. Záměrem DPP je, aby se tak stalo do konce února 2022. První cestující by se novou lanovkou mohli svézt již na konci roku 2023.

Předmětem soutěže je návrh designu dvou obdobných vozů lanové dráhy s kapacitou až 120 cestujících v každém z nich, a to jak karoserie, tak interiéru. Samotný návrh musí být nadčasovým, moderním a inovativním řešením, musí také respektovat trendy veřejné dopravy 21. století, v neposlední řadě genia loci i fakt, že se jedná o jednu z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších dominant Prahy. Termín na podání žádostí o účast v soutěži a předložení portfolií svých referenčních prací mají čeští i zahraniční designéři do 1. listopadu 2021. Učinit tak lze elektronicky pouze prostřednictvím profilu zadavatele, tj. DPP, na portálu Tender arena. Veškeré informace k soutěži zájemci naleznou na webu ZDE.

O vítězi a druhém místě v této designérské soutěži rozhodne pětičlenná porota. Výsledky soutěže by mohly být známy již v únoru 2022. Porotu tvoří přední osobnosti designérské scény i veřejného života a odborníků na dopravu. Zasednou v ní například Gerhard Nüssler, člen představenstva International Design Center v Berlíně, který se od roku 1991 zabývá designem vozidel a průmyslovým designem, je držitelem několika světových i národních cen za design. Kromě něj také Jan Dědek, senior interiér designér Škoda Auto, který se podílel na nejnovějších modelech Scaly, Octavie a Enyaqu nebo Jiří Pelcl, profesor z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) a její bývalý rektor, držitel četných světových a národních ocenění za design. Samotné návrhy budou v průběhu soutěže konzultovány s renomovanými výrobci.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jedinečnou lanovku a nepředpokládá se její další sériová výroba, výsledkem této soutěže nebude zcela nový prototyp lanovky, ale design nových vozů vycházející z technologií výrobců na trhu. Všechny předložené návrhy, včetně prvního a druhého místa, plánuje DPP a HMP představit veřejnosti v průběhu března 2022.

„K obměně kabiny lanovky na Petřín docházelo historicky přibližně každých třicet let. Každá z generací přinesla jedinečný design a bude zajímavé sledovat nové nápady,“ komentuje vyhlášení designérské soutěže Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP a dodává: „Na světě je nemnoho dopravních prostředků, ze kterých by měl cestující tak exkluzivní výhled, jako z petřínské lanovky. Její návštěvnost převyšuje dokonce i Pražský hrad. Lanovka na Petřín je turistickou i dopravní ikonou Prahy, zaslouží si, aby dostala jedinečný a nadčasový design. Podle něj nechá DPP prostřednictvím veřejné zakázky vyrobit nové vozy, které budou moci sloužit Pražanům i návštěvníkům hlavního města dalších 30 let. Očekáváme, že chytrý design a nový interiér umožní současnou kapacitu lanovky na Petřín ještě navýšit.“

Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch vzpomíná: „Lanová dráha na Petřín je fenomén. Dobře si pamatuji, jak jsem jako malý školák chodil v místě, kde kdysi jezdila, a zbyly tam z ní jen opuštěné zbytky. S velkým nadšením jsem vítal znovuzahájení provozu v roce 1985 a jsem nedočkavý, s jakým přístupem, a především designem nás soutěžící překvapí.“

Členkou poroty je rovněž Anna Švarc, architektka metra DPP, která dohlíží na architektonické provedení v projektech modernizace stávajících stanic a má na starosti také vizuál nové linky D. Své zkušenosti sbírala například u slavné Evy Jiřičné nebo Studia Egret West v Londýně, kde přispěla ke vzniku Designového manuálu Londýnského metra. „Návrh kabiny nových vozů lanovky na Petřín by měl uživatelsky a vizuálně odpovídat 21. století,“ uvádí Anna Švarc a dodává: „Zároveň musí ctít požadavky, které řeší současná společnost v podobě především historických, ale také ekonomických a ekologických kontextů této zakázky.“

Stávající podoba zastávek, nástupišť a drážního tělesa lanovky na Petřín není předmětem této soutěže. Stejně jako samotná výroba vozů. Na tu DPP vypíše separátní veřejnou zakázku, a to dle vítězného designérského návrhu, resp. studie zpracované designérem.

Soutěžní zadání je sepsáno na základě požadavků zadavatele dle stávajících platných norem ČSN, ČSN EN a legislativních předpisů ČR a EU.

O lanové dráze na Petřín

Lanová dráha na Petřín tvoří již téměř 130 let neodmyslitelnou součást nejen pražské veřejné dopravy, ale i genia loci města. Současná lanová dráha je 3. generací tohoto dopravního prostředku na svém místě. Každá vydržela v provozu okolo 30 let, než dostala novou podobu a byla nahrazena modernějšími vozy. Stávající slouží již 35 let, a právě proto čeká na svou generační obměnu. Jízda lanovkou na Petřín trvá 4 minuty a její 2 vozy překonávají výšku 130 m. Jedná se o pozemní lanovou dráhu s kyvadlovým provozem. Přepravu cestujících zajišťují dva vozy zavěšené na společném tažném laně, pohybující se po jednokolejové dráze s výhybkou.

Lanovka přepraví v běžném roce více jak 2 mil. cestujících za rok, což činí více jak 290 cestujících za hodinu. Od roku 1985 ji využilo již téměř 56,5 mil. lidí. Je druhou nejnavštěvovanější atrakcí v České republice.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že primárními uživateli lanovky jsou turisté z ČR i zahraničí, je nutné podotknout, že velmi výraznou skupinou uživatelů jsou rovněž obyvatelé Strahova a studenti. Kopec Petřín je jedním z nejstrmějších v Praze a dosažení jeho vrcholku je možné individuálně autem s nájezdy mimo hlavní centrum Prahy nebo autobusy po stejné trase. Lanovka je tedy atraktivním a nejkratším spojením parku Petřínské sady, oblasti Strahova a části Břevnova s historickým centrem Prahy, Malou Stranou a řekou Vltavou. Vzhledem k výrazné topografii Prahy je lanovka hojně využívána také cyklisty. Avšak na ty se často nedostane kvůli její omezené kapacitě. V zimě bývá využívána i jako dopravní prostředek pro sáňkaře a lyžaře.

Lanovka se nachází v samém srdci Prahy, na území městské části Praha 1, je součástí pražské památkové rezervace a území plošné ochrany světového kulturního dědictví UNESCO. Spojuje jednu z nejstarších částí města s vrcholkem kopce Petřín o nadmořské výšce 237 m. V okolí horní stanice Petřín se nachází Štefánikova hvězdárna, Růžový sad a ovocné sady, zrcadlové bludiště a Petřínská rozhledna o výšce 60 m s nádherným 360° výhledem na Prahu, která byla v roce 1891 inspirována pařížskou Eiffelovkou.

Lanovou dráhu (LD) na Petřín historicky dělíme do tří životních etap:

1. 1891 – 1920, pohon vodní převaha; délka dráhy 396,5 m; přepravní kapacita 50 osob.
2. 1932 – 1965, elektrifikace pohonu; délka dráhy 511 m; přepravní kapacita 105 osob.
3. 1985 – současnost, automatizace pohonu; délka dráhy 510,4 m; přepravní kapacita 100 osob.

Realizace výstavby LD započala v již v r. 1890. Hlavním důvodem vybudování lanovky byla potřeba přepravy cestujících k nově vystavěné Petřínské rozhledně. Prvotní celoroční provoz byl po čtyřech letech upraven na provoz mimo zimní měsíce, kdy vznikaly potíže se zamrzáním vody. Během první světové války byl provoz lanovky omezen. Zajišťovala například zásobování a převoz raněných vojáků do špitálu na petřínském vrchu. V důsledku poválečné ekonomické situace a nedostatku vody, zdroje pohonu, byl v r. 1920 provoz trvale ukončen.

Lanovka se znovu rozjela až v r. 1932 z důvodu zajištění dopravní obslužnosti při „Všesokolském sletu“. Byla zmodernizována, pohon elektrifikován a systém řízení již zajišťoval poloautomatický režim. Byl instalován celosvětově jedinečný bezpečnostní brzdný systém „brzdění na lano“ s vozovou klínovou brzdou a atypická Abtova výhybna pro míjení vozů. Provoz lanovky ukončilo až špatné počasí, kdy nejprve v r. 1965 se vlivem nashromážděné spodní vody vytvořila kaverna pod dráhou v oblasti výhybny a došlo k propadnutí části tratě cca o 20 cm. Prvotní příčinou byla ale nestabilita Petřína, jeho geologické poměry a narušený systém odvodu spodních vod. V přípravném období na opravu, v r. 1967, došlo vlivem nadměrných srážek k podmáčení celého petřínského svahu, nejvíce pak v oblasti Nebozízku, kde došlo k masivnímu sesuvu půdy. Tímto bylo poškozeno 80 % dráhy, včetně kolejí a provoz byl přerušen natrvalo. K zajištění celkové stability petřínského vrchu bylo v následujících letech nutné provést rozsáhlé sanace. Na myšlence obnovit provoz lanovky se průběžně pracovalo.

Hlavním impulsem pro znovu zprovoznění lanovky bylo pořádání Čs. spartakiády v r. 1985. Provoz byl zahájen v červnu téhož roku na nově vybudované dráze s repasovanými vozy moderního vzhledu. Lanovka byla zařazena do systému pražské MHD, v kterém funguje dodnes.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je největším dopravcem zajišťujícím městskou hromadnou dopravu v České republice. Obsluhuje celkem 142 autobusových linek, 1 trolejbusovou linku, dále 26 denních, 9 nočních tramvajových linek a 3 linky metra. K 1. 7. 2021 DPP vlastnil 1 188 autobusů,1 trolejbus, 811 tramvajových vozů a 146 vlakových souprav metra. Podnik měl k 1. 1. 2021 celkem 11 192 zaměstnanců v evidenčním stavu, z toho 4 379 řidičů MHD. Jediným akcionářem DPP je hlavní město Praha. Více informací o DPP naleznete ZDE.