Elektroenergetika

Spotřeba elektřiny v České republice roste nepřetržitě již pátým rokem a loni dosáhla 73,9 TWh (+ 0,2 %), nejvíce za dobu jejího sledování v ročních zprávách Energetického regulačního úřadu. Za nárůstem stojí především odběry na hladině velmi vysokého (+ 1 %) a vysokého napětí (+ 1,9 %), zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů (- 0,6 %), tak u domácností (- 1,1 %). Rozdíly panují i mezi kraji, největší pokles spotřeby, téměř trojnásobný oproti celostátnímu průměru, byl zaznamenaný u pražských domácností (- 3,1 %).

Meziročně vzrostla také výroba elektřiny (+ 1,1 %), která překročila hodnotu 88 TWh. Největší podíl na nárůstu měly jaderné elektrárny (+ 5,6 %). Méně elektřiny v roce 2018 pocházelo naopak z obnovitelných zdrojů (- 2,2 %).

„Zatímco fotovoltaika při prakticky nezměněném instalovaném výkonu vyrobila skoro o sedm procent elektřiny více, vodní elektrárny doplácely na sucho. V průměru vyrobily o třináct procent méně, v případě malých vodních elektráren byl pokles dokonce osmnáctiprocentní. Náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvy v počasí je v meziročním srovnání dobře patrná," doplňuje statistiku Petr Kusý, ředitel Odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ.

V oblasti přeshraničních toků elektřiny zůstává Česká republika vývozcem. I když export meziročně klesl o necelou desetinu (- 9,4 %), import se snížil ještě výrazněji, téměř o čtvrtinu (- 23,2 %). Celkový rozdíl tvořil 13,9 TWh elektřiny ve prospěch exportu.

Plynárenství

Spotřeba zemního plynu v roce 2018 dosáhla 8 183 mil. m3, resp. 87 306 GWh, a meziročně se snížila o 4 %. Důvodem bylo zejména teplé počasí. Odchylka od dlouhodobého teplotního normálu představovala + 2° C, čímž se rok 2018 stal nejteplejším za posledních 30 let.

„Spotřeba zemního plynu v Česku dlouhodobě stagnuje. Najdeme sice výjimky, jakými byly roky 2015 až 2017, ale za těmi stojí podprůměrné teploty, kdy spotřeba vzrostla krátkodobě kvůli vytápění. V roce 2018 se zase projevily vyšší ceny elektřiny a tedy i vyšší využití plynu pro její výrobu," vysvětluje Petr Kusý.

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy České republiky dosáhl hodnoty 39 770 mil. m3, přičemž téměř veškerý plyn k nám byl dodán z předávacích stanic z Německa. Vývoz loni představoval 31 762 mil. m3. Bilanci doplňuje vlastní výroba 137 mil. m3 zemního plynu, která v Česku kryje pouze zlomek spotřeby, 1,7 %.

Teplárenství

První roční zprávu o teplárenství vydal ERÚ loni a letos je proto možné provádět první ucelená srovnání. Vzhledem k teplému roku a zejména nadprůměrně teplé zimě klesla celková brutto výroba tepla na 162 409 TJ (- 4,3 %). Objem dodávek do soustav zásobování teplem se meziročně snížil na 88 550 TJ (- 9,7 %).  Nejvíce tepla, více než dvě třetiny (netto), pocházelo z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).

V oblasti paliv hraje i nadále prim hnědé uhlí (42 %), následované zemním plynem (19 %) a biomasou (11 %). Struktura paliv se však liší podle dostupnosti v jednotlivých krajích. Například v Moravskoslezském kraji, kterému s téměř pětinovým podílem na výrobě náleží celorepublikové prvenství, používají teplárny nejčastěji černé uhlí (84 %).