Akci, jejíž součástí byl i seminář nazvaný „Integrační politiky na místní a regionální úrovni“, uspořádal Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Kongresem, městem Brno a Ministerstvem vnitra. Dvoudenní jednání se uskutečnilo u příležitosti českého předsednictví v Radě Evropy, které ČR minulý měsíc převzala od Kypru. O integraci se mluvilo v souvislosti s cizinci i v kontextu s ohroženými skupinami obyvatel.  

„Aktuální vlna migrace Brno míjí, před časem jsme například nabídli třiceti Iráčanům vše od vzdělání přes práci po byty, ale protože u nás zůstat nechtěli, pokračovali v cestě na západ,“ říká primátor statutárního města Brno Petr Vokřál a dodává: „Větším aktuálním tématem pro nás jsou sociální aspekty migrace. Tak jako každé město bojujeme s bezdomovectvím a obchodem s chudobou. Nastartovali jsme proto celou řadu projektů a díky zasedání Kongresu u nás v Brně jsme získali inspiraci také od zahraničních kolegů. Brno je tak na dobré cestě, jak pozitivně integraci cizinců i ohrožených skupin obyvatel řešit.“

„Kongres místních a regionálních samospráv Rady Evropy vnímáme jako významného partnera Svazu měst a obcí. Příští rok to konec konců bude dvacet let, co se České republika přihlásila k Chartě místních samospráv, která definuje podmínky práv a ochrany místních samospráv,“ říká místopředseda pro evropské záležitosti Svazu měst a obcí ČR a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek a dodává: „Kongres se řídí třemi hlavními principy, které jsou důležité i pro Českou republiku. První - nezávislost místních samospráv - u nás vcelku funguje, u dalších dvou, což je zajištění adekvátních zdrojů a komunikace mezi lokální a národní vládou, máme co dohánět.“

„V Kongresu hledáme nástroje, jak se vypořádat s problémy místních a regionálních samospráv. Zajišťujeme úzký kontakt regionálních politik a zastupujeme na 200 tisíc místních a regionálních samospráv z celé Evropy,“ říká předsedkyně Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy Gudrun Mosler-Törnström a dodává: „Často řešíme i kontroverzní témata, aktuálně třeba právě uprchlíky, respektive migraci a integraci. Je přitom naprosto zásadní se od sebe navzájem učit a naslouchat si. Do všech zemí my, členové Kongresu Rady Evropy, přicházíme jako přátelé, kteří chtějí pomoci a hledají cesty a nástroje, jak spolupracovat.“

„I z pohledu Asociace krajů mohu říct, že v České republice spolupráce v regionech funguje, mezi vládou a zbytkem jsou však určité rezervy. Je proto třeba společně usilovat o to, aby se situace změnila, například aby se Asociace stala povinným připomínkovým místem k legislativě,“ říká předsedkyně komise pro zahraniční spolupráci Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná  Jermanová a dodává: „Co se týče integrace, Středočeský kraj je na čtvrtém místě v počtu cizinců, celkem jich u nás žije 65 tisíc. Jsou to zejména Slováci, Ukrajinci, Vietnamci, Poláci a Bulhaři. Všichni pracují a není s nimi problém.“

Ve Středočeském kraji stejně jako v Brně platí, že uprchlíci v místě zůstat nechtějí a odjíždějí z ČR do jiných zemí. A to i přes to, že region je připraven uprchlíky přijmout, jak ukázalo například cvičení v kontextu s migranty nebo snižující se počet klientů zařízení pro migranty v Bělé Jezové poblíž Mladé Boleslavi. Obdobnou zkušenost má také celý Jihomoravský kraj. V něm jako v ekonomicky silném regionu roste význam vědy, výzkumu a inovací. Na oblast chybí odborníci, pomáhají tak experti ze zahraničí.

„V roce 2009 vzniklo v našem kraji Centrum na podporu integrace cizinců, které se do roku 2015 postaralo o 10 000 lidí ze zahraničí,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek a dodává: „Je to projekt za deset milionů korun, a protože se osvědčil, pokračujeme v něm i nadále. Do roku 2019 se do Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců II investuje  dalších 22 milionů korun. Naším cílem je, aby u nás cizinci nejen krátkodobě pracovali nebo studovali, ale aby se zde i usadili, založili rodiny a fungovali i v dalších letech. Jednou z forem podpory jsou například bezplatné jazykové kurzy, nedávno jsme schválili 1,5 milionů korun na jazykové vzdělávání cizinců z Evropské unie.“

Kongres místních a regionálních orgánů je poradním orgánem Rady Evropy. Řeší nejdůležitější problémy samospráv, konzultují se s ním veškeré právní texty, které se týkají územně samosprávných celků. Jde o celoevropské politické shromáždění, které tvoří 636 volených členů s mandátem z místních nebo regionálních voleb. Mohou to tedy být zastupitelé, starostové, hejtmané apod.

Úlohou Kongresu je hájit místní a regionální demokracii, působit na zlepšení vládnutí na místní a regionální úrovni a posilovat samosprávy. Mimořádnou pozornost Kongres věnuje dodržování principů obsažených v Evropské chartě místních samospráv. Podporuje procesy decentralizace a přeshraniční spolupráci mezi obcemi a regiony. V Kongresu má Svaz měst a obcí ČR čtyři stálé členy a Asociace krajů ČR tři.