„Přijaty jsou stovky nových zákonů, novelizací a předpisů ročně. Souběžný proud novelizací má za následek, že novely novelizují zákony ve znění, které již neplatí, neboť bylo mezitím novelizováno jiným zákonem. K normám chybějí prováděcí předpisy. Důležitá pravidla přestávají být vidět,“ shrnuje v rozhovoru Havlíček, který pořádá pravidelná odborná sympózia právníků, soudců, státních zástupců a dalších představitelů právního systému.

Podle něho v záplavě narůstajících předpisů i ze zahraničí jsou soudci nuceni dotvářet právo nejen vlastní rozhodovací činností, ale i různými sjednocujícími cestami, jako jsou stanoviska Nejvyššího soudu. Zákony se přitom novelizují jak na běžícím pásu, tak rychle, že než přijatá novela vstoupí v platnost, už je zase novelizována. Laik se v tom topí, právník tápe, potvrzuje Havlíček.

Varuje i před nástupem ideologií a globálních zájmových skupin do práva prostřednictvím institutu hromadných žalob nebo kampaní typu #MeToo, lynčujících konkrétní lidi davovým způsobem bez ctění principu neviny, dokud není člověk skutečně odsouzen.

Celý rozhovor s Karlem Havlíčkem si můžete přečíst ZDE.