Po vydání knihy britským nakladatelstvím Boomsbury 30. ledna 2014 se Philip Lymbery vydal na přednáškové turné, během něhož sdílí s posluchači šokující zkušenosti ze svých průzkumných cest. V rámci svého turné přijal pozvání i do Prahy a dne 20. ledna v 17 hodin vystoupil na přednášce, kterou organizovala místopředsedkyně Senátu paní Mgr. Miluše Horská pod záštitou pana RNDr. Ivana Ryndy, vedoucího katedry kulturní a sociální ekologie na Fakultě humanitních studií UK, v Senátu Parlamentu ČR. V rámci své návštěvy se také zúčastnil natáčení pořadu Na plovárně Marka Ebena, který si Philipa pozval jako svého dalšího hosta.

Philip Lymbery říká: „Ve snaze uživit svět jsme se ocitli v nebezpečí, že nastane Famageddon. V Británii a v celé Evropě se zvedá další vlna industrializace, která by s sebou mohla přinést rozsáhlý úbytek volné krajiny, nárůst nemocnosti, nezdravé potraviny a vzrůstající hlad ve světě.

Prostřednictvím knihy Farmageddon odhaluji skutečnou cenu levného masa a vyzývám k nezbytným akcím na záchranu krajiny a k zajištění vydatné a výživné potravy pro všechny.”

Ti, kdo podporují další intenzifikaci zemědělské výroby, to často ospravedlňují argumentem, že potřebujeme vyrábět potraviny pro chudé a nasytit svět. Farmageddon tento i další mýty bourá:

• Pokládá otáku: je správné očekávat, že lidé s nižším příjmem budou kmit své děti nezdravými a nekvalitními potravinami?

Maso, mléko a vejce z intenzivních velkochovů často obsahují více nasycených tuků a nižší množství důležitých živin než maso z alternativních chovů s lepšími životními podmínkami pro zvířata. Ve srovnání s intenzivním výkrmem má hovězí maso pocházející z pastevního chovu o 25-50 % méně tuku a kuře z chovu s výběhem či ekologického chovu má až o 50 % méně tuku.

• Ptá se: chceme mít zdevastovanou krajinu bez ptáků, včel, motýlů a dalších volně žijících živočichů?

Intenzivní živočišná výroba se značnou měrou podílí na pokračujícím snižování biodiverzity. V rámci Evropy vede Česká republika co do počtu vyhynulých druhů motýlů.

• Zpochybňuje, zda průmyslové velkochovy jsou správnou cestou k nasycení světa.

Nejpřehlíženější formou plýtvání potravinami není vyhazování jídla do koše, ale krmení zvířat tím, co by mohli jíst lidé. Obilniny, které by mohly nasytit 3 miliony lidí, se zkrmují hospodářským zvířatům v intenzivních velkochovech, čímž se promrhá 70 % jejich kalorické hodnoty. 

Philip Lymbery říká: „Nemusí to tak být, každý se může podílet na řešení. Vlády mohou pomáhat zlepšovat zdraví svých národů a střežit budoucí potravinové zdroje podporou takové výroby potravin, která vrátí zvířata z továren zpět na farmy.

Umožnit kravám a dalším přežvýkavcům, aby se pásli, znamená vytvářet potraviny z něčeho, co je nestravitelné pro lidi. Naopak krmit je obilím a sojou je plýtváním potravou.

Spotřebitelé mohou přispět ke změně třikrát denně tím, že budou jíst potraviny ze zvířat, která se chovají na pastvinách, ve výbězích nebo ekologicky.”

 „Mým dlouhodobým cílem je otevírat v Senátu nová témata, které by se měla stát předmětem veřejné diskuze. Jsem proto ráda, že jsem mohla Philipa Lymberyho přivítat na přednášce i veřejné debatě," říká místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.