Mgr. Bc. Blanka Kubešová získala první místo v kategorii „Nejlepší vědecký výsledek v oblasti klinické medicíny v roce 2017“. Její práce byla otištěna v časopisu Leukemia. Mgr. Hana Plešingerová, Ph.D., vyhrála v kategorii „Nejlepší vědecký výsledek v oblasti teoretické medicíny v roce 2017“. Její práce byla otištěna v časopise Haematologica.

Mgr. Bc. Blanka Kubešová
Centrum molekulární biologie a genové terapie Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU

Cena byla udělena za publikaci s názvem „Low-burden mutations in chronic phase of myeloproliferative neoplasms: association with age, hydroxyurea administration, disease type and JAK2 mutational status“. Tato práce se zabývá skupinou hematologických onemocnění – myeloproliferativními neopláziemi (MPN). Tato onemocnění mají chronický charakter, mohou však transformovat do mnohem závažnější akutní myeloidní leukémie (AML). U pacientů, kteří transformovali do AML, byly nalezeny jiné genetické změny než u pacientů v chronické fázi onemocnění.

Jedním z genů často mutovaných ve fázi transformace do AML je TP53. Byla popsána expanze klonu nesoucího mutaci v tomto genu bezprostředně před transformací. Nebylo ale známo, jestli je tento gen mutován i u pacientů v chronické fázi onemocnění a jaké důsledky na progresi onemocnění může přítomnost mutace mít. Hlavní metodou použitou v této práci bylo vysoce citlivé sekvenování nové generace.

Dalším tématem, na které se tato práce zaměřila, byla souvislost výskytu mutací v genu TP53 s předchozí terapií hydroxyureou. Hydroxyurea je jeden z nejpoužívanějších druhů terapie MPN, ale zároveň není shoda v názoru na její leukemogenicitu. Práce srovnává mimo jiné počty pacientů nesoucích mutace v genu TP53 vzhledem k jejich terapii. Mutace byly u pacientů v chronické fázi nalezeny nezávisle na všech sledovaných faktorech kromě věku. Terapie hydroxyureou i výskyt mutací byly silně asociovány s vyšším věkem.

Pozorování chování mutovaných klonů v čase ukázalo, že mohou perzistovat v nízké hladině po mnoho let bez akutního rizika pro pacienta. Zajímavostí bylo, že u jednoho pacienta došlo k expanzi mutovaného klonu, ne však k transformaci do akutní myeloidní leukémie, což ukazuje, že klonální inaktivace p53 je jedním z mechanizmů silně podporujících transformaci do AML, sama o sobě však k transformaci nevede.

Mgr. Hana Plešingerová, Ph.D.
Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno a LF MU

Cena byla udělena za práci „Expression of COBLL1 encoding novel ROR1 binding partner is robust predictor of survival in chronic lymphocytic leukemia.“, publikovanou v časopise Haematologica (IF2017 = 9,090; v oboru hematologie 5. z 70; Journal Citation Ranking, Clarivate Analytics).

Článek se věnuje dosud málo popsanému genu COBLL1 a jeho vztahu k buňkám chronické lymfocytární leukémie (CLL). Práce identifikuje dosud nepopsanou skupinu pacientů a nabízí vysvětlení jejich krátkého přežití. Tyto poznatky přispívají k lepšímu pochopení biologie CLL.

Autorka identifikuje novou skupinu pacientů CLL charakterizované vysokou expresí COBLL1 a nemutovaným stavem imunoglobulinového genu (IGHV). Genetické pozadí pacientů s nemutovaným IGHV a současně nízkou nebo vysokou expresí COBLL1 se nijak neliší. Přesto pacienti s nemutovaným IGHV a vysokou expresí COBLL1 trpí výrazně agresivnějším průběhem onemocnění. Rozdíly v přežití pacientů vysvětluje autorka odlišnou reakcí maligních buněk na vnější podněty, zejména na stimulaci B lymfocytární dráhy (BCR). Pacienti s agresivním průběhem by proto mohli benefitovat z nových typů terapií pomocí inhibitorů BCR signalizace.

Téma COBLL1 a jeho vztahu k onkologickým onemocněním je vysoce aktuální. Buňky chronické myeloidní leukémie s vyšší expresí COBLL1 jsou odolnější vůči apoptóze indukované nilotinibem (Han SH, Leukemia 2017). Vyšší exprese COBLL1 je také asociována s horší prognózou pacientů s rakovinou prostaty (Takayama AI, Proc Natl Acad Sci U S A 2018). Naopak již dříve byl COBLL1 jako negativní regulátor apoptózy u pacientů pleurálního mezoteliomu (Gordon GJ, BMC Cancer 2011).