Jako jedno z možných řešení, jak dosáhnout toho, aby kvalita potravin byla na západě i východě stejná, vidí v tlaku na obchodní řetězce, aby občany České republiky a dalších nových členských zemí nepokládaly za zákazníky druhé a nižší kategorie.

Podle Tomana je několik způsobů, jak dosáhnout toho, aby potraviny na západě a východě měly stejné složení a třeba v salámové pizze nebyla na východě jen půlka salámu. „Pokud ne legislativně na evropské úrovni, tak určitě tlakem na řetězce, aby stále nepovažovaly občany České republiky a ostatních nových členských zemí za spotřebitele druhé a nižší kategorie a určitě také kontinuální výchovou spotřebitele k tomu, aby požadoval v obchodech kvalitu a české výrobky,“ řekl Miroslav Toman v rozhovoru.

Připojil i zkušenost Potravinářské komory s rozdílným složením některých výrobků. „Jako příklad lze uvést masové konzervy Tulip, které na trzích v EU-15 obsahují jako hlavní složku vepřové maso, kdežto v Česku (a patrně i na jiných trzích nových členských zemí) obsahuje drůbeží strojně oddělené maso. Anebo pomerančové sycené nápoje - na západ od našich hranic je obsažen ovocný koncentrát, kdežto na trzích v nových členských zemích ovocné aroma,“ uvedl šéf Potravinářské komory.

Celý rozhovor s prezidentem Potravinářské komory Miroslavem Tomanem si můžete přečíst zde.