Zejména v zemědělsky obhospodařovaných oblastech ohrožených větrnou erozí brání větrolamy přemístění a vysušování půdy, ochlazují i zvlhčují vzduch, zlepšují klima a biodiverzitu.

„Hektar zdravého větrolamu ochrání 150 až 200 hektarů zemědělské půdy v hodnotě stovek milionů korun. Dnes o ně pečujeme na 780 hektarech v Jihomoravském kraji a vytipovali jsme další lokality, například v Polabí. Vzhledem ke klimatické změně to považuji za jedno z podstatných rezortních témat,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Nejhustší síť větrolamů se dnes v České republice nachází v Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckém úvalu v okresech Břeclav, Znojmo a Hodonín. O většinu z nich pečují právě Lesy České republiky.

Větrolamy tvoří osm až čtyřicet metrů široké pásy různých druhů stromů, zejména javorů, dubů, jasanů, topolů, jilmů, lip, ořešáků a dalších včetně ovocných dřevin i keřů. Rozčleňují krajinu a slouží i jako hnízdiště ptáků a migrační útočiště zvláště chráněných druhů zvířat.