Toto rozhodnutí přichází po mezinárodních nenásilných protestech proti postoji polského ministerstva životního prostředí a po roce nepřetržité ochrany Bělověžského pralesa vědci, ekologickými organizacemi a polskou občanskou společností [1].

Ve včerejším rozsudku soudní dvůr uvedl, že Polsko nesplnilo své povinnosti vyplývající ze směrnic EU. Odmítl, že lesnické zásahy mohou být odůvodněny nezbytností zastavit šíření lýkožrouta smrkového a uvedl, že naopak vedou k zániku části unikátní přírodní lokality Natura 2000. Vyhověl tak žalobě Evropské komise v plném rozsahu. [2]

Na možné porušení evropských směrnic oficiálně upozornila skupina polských neziskových organizací včetně Greenpeace [3], když v březnu 2016 polské úřady rozhodly až trojnásobně zvýšit kácení a kácet i v dosud nedotčených oblastech. Polsko následně nereagovalo na výzvu Evropské komise z dubna 2017 kácení ukončit. Po rozhodnutí bývalého ministra životního prostředí Jana Szyszka použily státní lesy těžkou techniku k vytěžení téměř 200 tisíc metrů krychlových stromů na území 19 km2 Bělověžského pralesa, což je nejvíc za třicet let.

Evropská komise loni 13. července požádala Evropský soudní dvůr, aby Polsku uložil předběžné opatření a následně ohledně těžby v Bělověžském pralese rozhodl [4]. Přestože Evropský soudní dvůr předběžným opatřením zakázal další těžbu již 28. července pod hrozbou vysokých pokut, těžba pokračovala až do listopadu.

Včerejší rozhodnutí přichází po roční mezinárodní kampani za kvalitní ochranu Bělověžského pralesa a za rozšíření statusu národního parku na celou jeho rozlohu. Aktivisté z mnoha evropských zemí vlastními těly blokovali kácení loni v létě a na podzim. Nenásilných protestů se tam zúčastnilo přes 1200 lidí, z toho více jak sto Češek a Čechů. Loni v srpnu také proběhla demonstrace nedaleko polské ambasády v Praze.

Nejzachovalejší evropský nížinný prales u polské Bělověže je součástí evropské sítě chráněných území Natura 2000. Porážení stromů starších sto let představuje značný zásah do této perly evropské přírody, kde žije řada ojedinělých druhů ptáků a brouků závislých na rozpadajícím se dřevě. Destrukci pralesa při použití harvestorů dlouhodobě kritizovala řada odborníků a vědeckých institucí [4].

Katarzyna Jagiełło, odbornice na ochranu lesů Greenpeace Polsko, uvedla:
„Dnešní rozhodnutí potvrzuje, že naše odhodlání chránit Bělověžský prales, nejstarší evropský přírodní nížinný les, není pouze nezbytné, ale i oprávněné. Pro místní lidi i region je to dobrá zpráva, ale snaha o ochranu pralesa tím nekončí. Tento jedinečný přírodní poklad stále není řádně chráněný. Více než dvě třetiny polské části pralesa spravuje úřad pro lesní hospodářství, který je zodpovědný za těžbu dřeva. Tento konflikt zájmů v oblasti chráněné UNESCO a EU může ukončit ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk, pokud vyhlásí celý Bělověžský prales národním parkem.“

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Bělověžský prales a Národní park Šumava sdílejí podobný osud. Oba se pokusili zpeněžit odpovědní ministři životního prostředí ve prospěch politických handlů. Českého ministra Chalupu stejně jako polského ministra Szyszka ale také zájem veřejnosti o ochranu divočiny odvál do politických dějin. Lidé chtějí a potřebují pestré a zdravé lesy, a politici by to měli respektovat. Dnešní rozhodnutí navíc ukazuje, že pokud by polské úřady vyslyšely hlasy vědců z celé Evropy, postoj UNESCO anebo víc jak dvě stě tisíc lidí podepsaných pod peticemi proti kácení, mohly se vyhnout mezinárodní ostudě a značných pokut za ničení společného evropského dědictví.“

Edita Kočandrlová, účastnice nenásilných protestů proti nelegálnímu kácení v Bělověžském pralese, řekla:
„Podobně jako před šesti lety na Šumavě se i v Bělověžském pralese ukázalo, že veřejný zájem je hájen občanským protestem. Díky více než dvaceti blokádám harvestorů se podařilo zmírnit nevratné škody na pralese. Pevně doufám, že verdikt soudu se dostane do povědomí i české veřejnosti a nedojde k dalšímu ničení společného přírodního dědictví.“

Vendula Zahumenská, právnička pro životní prostředí, řekla:
„Evropský soudní dvůr jasně potvrdil, že kácením se prales zpravidla nechrání, ale ničí. Případ Bělověžského pralesa nám tedy připomíná, proč je důležité podporovat nezávislé instituce, jako je Evropský soudní dvůr. Bez něj by Bělověžský prales dalšímu nelegálnímu kácení zřejmě neunikl.“

Poznámky:
[1] více ZDE
[2] Tisková zpráva Evropského soudního dvora z dubna 2018 ZDE
[3] Complaint to the European Commission concerning alleged breach of Union law (2016) ZDE
[3] Evropská komise. Commission calls for immediate suspension of logging in Poland's Białowieża Forest (13. 7. 2017) ZDE
[4] Stanovisko polské Komise pro ochranu přírody ministerstva životního prostředí ZDE