Úředníci z udělené výjimky odstranili největší zjevné nezákonnosti - například příliš vysoký denní limit pro oxidy dusíku. Přidali také povinnost přezkoumat výjimku po 3 letech. Nevypořádali se ale s největšími problémy výjimky - příliš vysokým emisním limitem pro rtuť i s příliš dlouhou dobou platnosti výjimky.

Délka výjimky pro elektrárnu patřící do portfolia uhlobaronů Pavla Tykače a Jana Dienstla, je navíc nezvykle dlouhá i v porovnání s jejich konkurencí. Například firma ČEZ o výjimky pro oxidy dusíku nežádá téměř vůbec a pro rtuť žádá u svých elektráren většinou jen odklad o dva až čtyři roky. (2) Neplatí tak argumentace provozovatelů elektrárny Chvaletice, že se nedá v tak rychlé době na limity pro rtuť připravit.

Jan Rovenský z Greenpeace říká: “Je pozoruhodné, že ke snížení znečištění, které zvládnou elektrárny ČEZ do příštího roku, potřebují provozovatelé Tykačovy elektrárny Chvaletice podle úředníků neuvěřitelných osm let. Těžko říct, zda jde hlavně o lenost, snahu ušetřit na úkor našeho zdraví, nebo o naprostou neschopnost.”

Laura Otýpková, právnička Frank Bold, říká: “Oceňuji korektní přístup krajského úřadu Olomouckého kraje, právě proto mě ale překvapilo, že výjimka nebyla zamítnuta či radikálně zpřísněna. Výjimka je bohužel stále nepřiměřeně dlouhá a emisní limit je nastaven příliš vysoko. To platí obzvláště u rtuti, kde již MŽP jednou konstatovalo, že výjimka ve výši 357 % emisního limitu nebyla dostatečně odůvodněná.”

Poznámky:
1) ZDE
2) ZDE