Šlo o první ze série konferencí s názvem KRAJE NA KŘIŽOVATCE, na nichž Hospodářská komora ČR iniciuje dialog mezi podnikateli a zástupci státní správy a samosprávy. Tematické bloky se týkaly trhu práce, vzdělávání, investic velkých firem, energetiky a rozvoje dopravní infrastruktury. Jedno se však prolínalo všemi tématy – absence veřejné vysoké školy, a to ideálně technického zaměření.
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v úvodním bloku představil osm strategických priorit, které za Komoru považuje za nejdůležitější pro Českou republiku. Mezi tyto priority patří energetika, dopravní infrastruktura, dostupné bydlení, datová infrastruktura, flexibilní trh práce, vzdělávání, výzkum spojený s vývojem a inovacemi a efektivní stát. „Karlovarský kraj představuje region s obrovským potenciálem. Využívá své strategické polohy a možnosti přeshraniční spolupráce s Německem, díky čemuž sem přicházejí zajímaví investoři, včetně technologických firem a dalších vysoce inovativních výrobců. Přesto diskuse a nastolená témata na konferenci ukázaly, že podnikatelé v kraji čelí v zásadě stejným problémům a výzvám, které se objevují v našich celostátních prioritách. Karlovarsko totiž ani třicet pět let po revoluci není propojeno dálniční sítí s Prahou a sousedními krajskými městy, na jeho území chybí vysoká škola, je zde nedostatek kvalifikovaných i méně kvalifikovaných pracovníků zejména v technických oborech, zdravotnictví a lázeňské péči, ale také chybí na trhu nabídka dostupného bydlení, což v mnohých případech vede i k tomu, že lidé region opouštějí, přestože, že je to krásné místo k životu. Jsem si jist, že pokud se podaří systematicky a cílevědomě realizovat vyjmenované strategické priority, může se během několika let Karlovarsko proměnit z kraje se strukturálními hendikepy v region, který bude v některých oblastech ekonomickým lídrem,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Média mnohdy podle odborníků prezentují region zkresleně. „Karlovarský kraj se často objevuje na chvostu různých statistik týkajících se ekonomických ukazatelů. Je však nutné si uvědomit, že oficiální data Českého statistického úřadu nedokážou zohlednit některé významné faktory, které mají na naši regionální ekonomiku zásadní dopad. Jedním z nich je třeba pendlerství – v našem regionu vyjíždí za prací do sousedního Německa přes 20 tisíc lidí. Tito lidé zde žijí a podílejí se na místní ekonomice, ale jejich příjmy se v regionálních statistikách neobjevují,“ sdělil Tomáš Linda, předseda představenstva KHK KK. „Z toho vyplývá, že skutečná ekonomická síla Karlovarského kraje je vyšší, než jak ji ukazují oficiální data. Je proto nezbytné hledat nové způsoby, jak tyto faktory lépe reflektovat, a především pracovat na tom, aby náš kraj přestal být vnímán jako region s nízkými příjmy a slabou ekonomikou,“ vysvětlil.
Přítomní se shodli, že kraj má velký potenciál a jeho rozvoji může pomoct veřejná vysoká škola.
„Pro Karlovarský kraj jsou klíčovými tématy doprava, energetika, investice, zaměstnanost a vysoké školství. To všechno jsou spojené nádoby. Potřebujeme přivést do regionu investora s přidanou hodnotou. Pokud se však bude o Karlovarský kraj zajímat, bude chtít vědět, že zde najde dostatek zaměstnanců. A ty bude mít, pokud zde otevřeme odpovídající obor vysoké školy. A to je důvod, proč je nyní krajská iniciativa na zřízení veřejné vysoké školy v regionu tak důležitá a nezbytná,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Jak podotkla, kraj už má jasno i v tom, kde by mohla škola sídlit, a to v objektu střední školy keramické a sklářské, která se bude rekonstruovat, je v centru Karlových Varů a bude to jedna z nejmodernějších budov, která splňuje veškerá potřebná kritéria.
Vzdělávání a trhu práce byl na konferenci věnován celý jeden blok. „Česko má ve srovnání s evropskými státy stále málo vysokoškoláků, Karlovarský kraj zase nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mezi českými regiony,“ zhodnotil ředitel kabinetu ministra školství Petr Černikovský. „Záměr posílit vysokoškolské vzdělávání přímo v Karlových Varech je proto správný a zdá se, že uzrály podmínky pro jeho uskutečnění. Má-li být iniciativa úspěšná, musí se místní aktéři a stát shodnout na konkrétní variantě dalšího postupu,“ doplnil.
Důležitým tématem byl také rozvoj dopravní infrastruktury, a to železniční i silniční. Zazněly například informace, jak pokračují práce na stavbě D6 a přípravy dalších úseků. „V letošním roce budeme zprovozňovat dva úseky o celkové délce takřka 15 km obchvat Hořoviček a Hořesedel. Dále pak 10. března 2025 zahájíme výstavbu úseku ‚D6 Knínice – Bošov‘ o délce 8 km a ve třetím čtvrtletí bychom rádi začali s realizací úseku ‚D6 Žalmanov – Knínice‘ o délce 7 km. Mimo dálnice D6 je dalším důležitým krokem pro Karlovarský kraj zahájení procesu EIA na přeložce silnice I/13 Ostrov – Klášterec,“ popsal letošní plány ředitel karlovarské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Lukáš Hnízdil.
V tomto tematickém bloku zazněly i novinky z oblasti autonomní mobility a s tím související datové infrastruktury. „Robustní datová a komunikační infrastruktura je dnes nezbytným základem pro rozvoj každého regionu. Proto dlouhodobě a intenzivně podporujeme rozvoj této unikátní 5G sítě, která umožňuje testování a provozování nejen autonomních technologií. Oproti jiným regionům je v tomto Karlovarský kraj napřed. Je to velká příležitost, protože zde vzniká unikátní testovací prostředí, které se v tom rozsahu nenachází nikde jinde v Evropě,“ zdůraznil Petr Vašta, garant sekce Informační a autonomní technologie při Karlovarské hospodářské komoře.
Zástupci významných společností z Karlovarska pak diskutovali také o budoucnosti energetiky v kraji. „Naše energetická infrastruktura má mimořádný potenciál nejen v rámci Karlovarského kraje. V současnosti máme na Sokolovsku ve správě více než 360 kilometrů elektrického vedení, které dál budeme rozvíjet,“ řekl David Najvar, předseda představenstva SUAS GROUP, skupiny kolem Sokolovské uhelné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
