Směrnice o energetické účinnosti zavazuje Českou republiku k 51,1 PJ nových úspor v konečné spotřebě energie do roku 2020. Česká republika zvolila pro dosažení těchto úspor tzv. alternativní schéma a garantem toho, že jich ČR dosáhne, je vláda. Ta vytvořila například dotační programy, z nichž mohou firmy čerpat prostředky na aplikaci energeticky úsporných opatření. Z poslední verze Zprávy o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti, kterou zveřejnilo MPO[1], vyplývá, že podniky prostředky z programů podpory dostatečně nečerpají. To potvrzují i informace od firem. Požadované snižování energetické náročnosti ČR se tedy nenaplňuje.

„Aby se ČR vyhnula sankcím od Evropské unie za to, že neplní závazek, musí vláda systém podpory energetických úspor zefektivnit. V opačném případě reálně hrozí, že bude nucena vyžadovat povinné úspory v dodané energii od výrobců či dodavatelů. Tyto dodatečné náklady na zajištění úspor se mohou promítnout do konečných cen energií, což by mohlo mít dopad na konkurenceschopnost českého průmyslu i životy občanů,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Signatáři výzvy proto apelují na vládu České republiky k okamžité nápravě kritické situace České republiky v oblasti plnění svých závazků v energetické účinnosti v rámci Evropské unie. Žádají předsedu vlády, aby pověřil příslušné ministry ke koordinovanému řešení a určil hlavního gestora, například ministra průmyslu.

„Splnění závazků si žádá koordinovaný přístup a mezirezortní spolupráci. Domnívám se, že jen takovým způsobem můžeme efektivně využít potenciálu schématu alternativních opatření, a dostát tak závazkům státu v oblasti energetické účinnosti a neohrozit ekonomický rozvoj České republiky,“ doplňuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.

„Je zcela zásadní, aby spolu všichni aktéři, v jejichž moci je ovlivnit energetické úspory, komunikovali. Velký podíl na tom může mít i Vláda ČR. Pro města a obce jsou energetické úspory zdrojem pro jejich rozpočty a to by mělo být cílem všech.“ připojuje Marie Zezůlková, ředitelka Národního centra energetických úspor.

„Pro města a obce je naprosto zásadní, aby dotační programy vedoucí k energetickým úsporám operativně reagovaly na skutečné potřeby samospráv a jejich obyvatel. Je přitom jasné, že bez spolupráce všech, tedy státu, samospráv a soukromého sektoru to nepůjde. Je to jak se symfonickým orchestrem. Pokud nějaký nástroj neladí, celkový dojem bývá rozpačitý. Je třeba jasný dirigent, který bude určovat pravidla a bude mít sílu, energii a chuť posouvat věci dopředu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, k tomu dodává: “Je zcela zřejmé, že dotační a další podpůrné programy, mířící k energetickým úsporám se zatím zcela minuly účinkem. Pokud je nezměníme ve smyslu zásadního zjednodušení podmínek a vyšší motivace nejen podnikatelů je čerpat, reálně hrozí, že závazky České republiky zaplatí firmy.“

Signatáři ve své výzvě vládě a MPO nabídli konkrétní řešení situace, jež by efektivně využila potenciál alternativních opatření, ke kterému se ČR rozhodla. Vláda by měla například odstranit bariéry čerpání podpory z operačních programů OP PIK, OPŽP a IROP nebo posílit fondy v programech EFEKT a ENERG. Zároveň ubezpečili vládu, že jsou připraveni spolupracovat na jejich uvedení do praxe. 

Výzvu naleznete ZDE.

[1] Verze zprávy publikované na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR dne 24.4.2017, ke stažení zde.