Podle Hospodářské komory karenční doba omezila zneužívání systému nemocenských dávek v České republice, snížila fiktivní nemocnost zaměstnanců, a proto není důvod ji rušit. V současnosti je na stole poslanecký návrh zákoníku práce, kterým by se karenční doba zrušila. Odmítavé stanovisko ke karenční lhůtě dle médií přehodnotil i předseda vlády.

„Před znovuzavedením karenční doby byla nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla naše země ale výrazně i nad průměrem i středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod,“ poukazuje Dlouhý na indicie zneužívání systému nemocenských dávek.

Maďarsko, Polsko a Slovensko přitom jsou země zhruba se stejnou historií, ale podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR.

Účel opatření potvrzuje i řada dalších statistik. Ačkoliv za poslední roky nemocnost zaměstnanců roste, vývoj v posledních deseti letech prokázal díky znovuzavedení karenční doby značný pokles pracovní neschopnosti – v roce 2016 byl počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti oproti roku 2006 o 1 073,3 tisíc, tedy o 40 % nižší. Vloni na nemocenském stát vyplatil přes 18 miliard korun.

Karenční doba přitom není český unikát, je zavedena ve většině členských zemí EU. U nás byla zavedena Taafeho reformou v 90. letech 19. století, existovala i po vzniku Československa a zrušena byla až komunisty.

Hospodářská komora v meziresortním připomínkovém řízení doporučila vládě, aby Návrh sociálnědemokratických poslanců na vydání zákona, kterým se mění zákoník práce, odmítla. Poslanci v něm mj. nepředložili dopady regulace, především finanční dopady na zaměstnavatele. Hospodářská komora také odmítá, aby první tři nemoci platili zaměstnavatelé. Ti podle různých šetření Hospodářské komory nabízejí zaměstnancům jako benefit například placené indispoziční volno, tzv. sick-days.

V médiích se tento týden objevily také informace, že premiér Andrej Babiš se shodl s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem na potřebě elektronické neschopenky. Po jejím zavedení by podle Dufka mohla být zrušena karenční doba, tedy neplacení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci zaměstnance.

Hospodářská komora nevidí spojitost mezi rušením karenční doby a e-neschopenkou. Hospodářská komora přitom již dříve sdílela obavu, že jakkoli lze akceptovat postupné zavádění prvků eGovernmentu, dojde k nehospodárnému vynaložení prostředků ze státního rozpočtu a že je třeba hledat systémové řešení, koordinované s ministerstvem zdravotnictví. Například již sama skutečnost, že systém e-neschopenky bude dobrovolný, je nekoncepční.