Vyplývá to ze zpětné vazby vybraných lázeňských provozů, jejichž názor na státní pomoc po pandemii koronaviru Komora dva týdny po spuštění lázeňských poukazů zmapovala. Vouchery ministerstva pro místní rozvoj ve výši 4 tis. Kč řadě lázeňských provozů pomohly dostat se po uzavření provozů kvůli koronaviru z nejhoršího. „Na prázdninové měsíce nestačíme zpracovávat poptávku, v současnosti jsme skoro vyprodáni. Uvidíme, jaký bude vývoj na podzim a v zimě. Určitě se ale podařilo přilákat do lázní i novou klientelu, která pro nás může být potenciálem i do budoucna,“ uvedl generální ředitel Lázní Františkovy Lázně Josef Ciglanský.

Pohled na státní lázeňské poukazy nicméně není podle zjištění Hospodářské komory mezi podnikateli jednoznačný. Zejména zařízením, která si zajistila klientelu bez ohledu na státní pomoc, komplikují vouchery byznys, protože nejsou schopna zdaleka všem požadavkům vyhovět. „Zájem hostů, kteří by rádi využili státní vouchery ke strávení krátké dovolené, je pro nás v současné době spíše problémem. Požadavkům nemůžeme ve většině případů vyjít vstříc, protože naše kapacita je v současnosti plná a musíme hosty, ač neradi, odmítat,“ uvedla Ivana Gračková zastupující Sanatorium Klimkovice.

Řadě lázní také vadí, že se ministerstvo pro místní rozvoj do voucherů pustilo překotně a bez důkladné přípravy, jakkoliv snahu vlády oceňují. Dobrá myšlenka narážela např. na chybějící metodiku. „Ministerstvo pro místní rozvoj v počátku projektu nerozeslalo přihlašovací kódy do systému, natož aby lidem jasně řeklo, co mohou od programu čekat a jaké jsou podmínky pro jeho uplatnění. To teď bohužel odnášejí pracovníci lázní, kteří musí čelit naštvaným zákazníkům, na které se nedostalo,“ potvrzuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Domácí vs. zahraniční klientela

V odvětví lázeňství existují značné rozdíly ve složení klientely jednotlivých zařízení. Stát by měl proto podpořit i ty, kteří se zaměřují převážne na zahraniční hosty, což je případ zejména západních Čech. „Každoročně navštíví tuzemské lázně na 380 tisíc hostů, z nichž více než 40 procent tvoří cizinci. Těm bychom měli dát vědět, že české lázně jsou bezpečné a připravené na jejich příjezd. A zde musí sehrát marketingovou roli stát a cizince nejrůznějšími kampaněmi do našich lázní zvát,“ popisuje viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý.

Lázně = ekonomický regionální motor

Lázně jsou v řadě krajů významným regionálním zaměstavatelem. Například na Karlovarsku je každé desáté pracovní místo provázané s lázeňstvím. Problémy tohoto oboru by proto měly citelný dopad na ekonomiku krajů i celé země. Celkový přínos lázeňství do státního rozpočtu činí 4 mld. Kč ročně.

„V lázeňství a navázaných oborech pracuje v současné době jen na plné úvazky 16 tisíc lidí. Pokud se státu nepodaří udržet české lázně při životě, zejména v příhraničních oblastech by mohli pracovníci odcházet za lepšími podmínkami do ciziny,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl.

Vzhledem k preventivním opatřením proti šíření nemoci covid-19 se obsazenost českých léčebných lázní v době pandemie snížila podle zjištění Komory o 60 až 100 %. Právě lázně jsou přitom velmi náročné na kvalifikovanou pracovní sílu a její patřičné odborné vzdělání. Vláda by proto měla podpořit jejich zaměstnanost mj. prodloužením kurzarbeitového programu Antivirus, který by jim pomohl vyrovnat se s předpokládaným poklesem počtu klientů po letní sezóně, aby o pracovníky nepřišly.

Na lázeňské provozy jsou navíc současně navázány i další služby, které úbytkem turistů přicházejí o svůj byznys. „V každém lázeňském městě najdeme kavárny nebo restaurace, které k lázním odjakživa patřily. Nedostatek hostů tak logicky představuje hrozbu i pro pohostinství v zasažených regionech. Lázně jsou zpravidla zařízení hotelového typu. To znamená, že je na jejich fungování závislý i sektor zásobování, prádelny nebo dodavatelé zboží,“ uzavírá prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.