Hospodářská komora upozorňuje, že od roku 2013 by tak minimální mzda vzrostla už o více než 60 %, aniž by existovaly důkazy, že stejně vzrostla i produktivita práce. Mzdové náklady zaměstnavatele by tak od ledna vzrostly z letošních 16.400 Kč na 18.400 Kč, náklady na pracovní sílu se tak zvýší o dalších 24.000 Kč ročně.

Jestliže minimální mzdu za nekvalifikovanou práci pobírá 150.000 lidí, stát tímto krokem z výplat těchto zaměstnanců a od jejich zaměstnavatelů vybere na dani z příjmu a odvodech navíc 3,6 mld. Kč. Paradoxně tak z navyšování nejnižších výdělků těží z velké části stát, navíc zaměstnavatelé v praxi musí odměňování zaměstnanců odstupňovat, a tak uměle navýšit mzdu i ostatním svým zaměstnancům, ze které plyne do státní kasy vyšší výběr daní a odvodů.

Pokud by skutečně vládě šlo o to, aby se lidem s nejnižším možným výdělkem zvýšila mzda, měla by se důkladně zabývat možností snížit celkové daňové zatížení práce včetně odvodů všem zaměstnavatelům a zaměstnancům v zemi, neboť je v České republice jedno z nejvyšších ze zemí OECD.

Hospodářská komora, jakožto největší podnikatelská organizace, skokové zvýšení minimální mzdy o dalších 1.500 Kč odmítá a návrh ministryně práce a sociálních věcí považuje za nepřiměřený, sklouzávající k populismu, kterému jsou občané ČR, bohužel, v souvislosti s nastavováním výše minimální mzdy vystaveni už každoročně. Zároveň upozorňuje, že dramatický skok minimální mzdy bude mít rovněž vliv na zamýšlenou automatickou valorizaci nejnižšího výdělku v budoucích letech.

Hospodářská komora rovněž připomíná, že mzdy rostou dlouhodobě a nadále budou růst, vloni všem zaměstnancům průměrně vzrostla o 7 %, letos predikuje více než osmiprocentní růst mezd, stejně tak i v roce 2019, české mzdy rostou rychleji než produktivita. Není proto racionální důvod, aby stát administrativním krokem tlačil na růst mezd.

Věříme, že ve vládě převládne zdravý rozum a vláda návrh ministryně práce a sociálních věcí odmítne.