S tím, jak se bude rozšiřovat čerpání prostředků z předvstupní pomoci EU, poroste i objem investic srbské státní správy do rozvoje země. Na něm by se mohly podílet i české podniky, které pod hlavičkou Hospodářské komory doprovodí prezidenta Miloše Zemana na jeho státní návštěvu země.

České firmy mají přitom v Srbské republice už historicky velmi dobré renomé. Srbským firmám by mohly významně pomoci s výstavbou infrastruktury a také s modernizací zastaralých technologií československého původu, které se v zemi stále ve velké míře používají.

V 50členné podnikatelské delegaci, kterou ve dnech 10. až 12. září povede prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, jsou proto zastoupené jak tradiční české strojírenské podniky, specializující se kupř. na výrobu tramvají, autobusů, lokomotiv, nákladních vozidel nebo čerpadel pro průmyslové využití, tak i firmy působící ve stavebnictví, energetice, vodohospodářství, obranném průmyslu, cestovního ruchu nebo e-commerce a potravinářství.

Hospodářská komora České republiky se zasazuje o to, aby se české firmy podílely na mimořádném rozmachu budování srbské dopravní infrastruktury. Jde o velké projekty jak v rozvoji železniční a silniční sítě, tak i v oblasti budování a modernizace přístavů nebo letišť. Příkladem je výstavba železniční rychlostní trasy Bělehrad-Budapešť. Trať by měla spojit řecký přístav Pireus s Budapeští.

Srbsko také potřebuje obnovit svůj vozový park pro železniční dopravu, poptává i tramvaje. Zároveň roste poptávka po nových bytech, ale i modernizaci bytových domů a zvyšování jejich energetické úspornosti. Ze strany srbských firem je rovněž zájem o repase, aktualizace řídicích jednotek a nové stroje.

Srbsku v podstatě chybí ekologická infrastruktura, jako jsou čistírny odpadních vod a funkční kanalizace. I systém zásobování pitnou vodou je na úrovni, která ani zdaleka neodpovídá požadavkům EU. České firmy přitom v této oblasti mají bohaté zkušenosti.

Podnikatelé na misi odletí v úterý po 14. hodině. Nejprve se v Bělehradě ve večerních hodinách setkají s krajany. Ve středu Hospodářská komora České republiky s Velvyslanectvím České republiky v Bělehradě organizují Teritoriální seminář o srbském podnikatelském prostředí. Poté se české a srbské podniky setkají na podnikatelském fóru, které zahájí prezidenti obou zemí Miloš Zeman a Aleksandar Vučić a prezidenti hospodářských komor Vladimír Dlouhý a Marko Čadež. Následovat budou dvoustranná jednání firem.

Zástupci českých podniků mají k Srbům velmi pozitivní vztah. Když se Hospodářská komora dotazovala podnikatelů, o které země by se EU měla rozšířit, nejvíce podpořili Srbsko, následovaly Černá Hora a Makedonie. Hlavní přínosy rozšíření EU o tyto země podnikatelé spatřují v odstranění překážek obchodní spolupráce na ještě větším trhu a ve větší politické a bezpečnostní stabilitě. Vidí v ní ale i šanci společně odolat ekonomické konkurenci Číny, Indie, Ruska a dalších velkých hráčů. Téměř třetina českých firem považuje rozšíření EU jako možnost získat spojence v tlaku na reformu bruselské byrokracie.

České firmy do Srbska vyvážejí zboží za více než 15 mld. korun ročně, zejména osobní automobily a elektrickou energii. Srbské podniky do ČR vyvážejí části motorových vozidel, elektrické motory a generátory nebo pneumatiky za více než 12 mld. korun.

ČR byla loni 4. největším investorem v zemi. Na trhu působí několik firem, např. Czechoslovak Group, Škoda, AŽD Praha nebo Strojimport. Společnost Mattoni 1873 spolu s firmou PepsiCo koupily srbského výrobce minerálních vod a nealkoholických nápojů Knjaz Miloš před několika týdny.

V Srbsku aktivně působí také Hospodářská komora České republiky. V blízkosti českého konzulátu v Bělehradě od prosince provozuje své asistenční centrum, které pomáhá zaměstnavatelům vyhledávat v Srbsku vhodně kvalifikované zaměstnance. Česká vláda také Hospodářské komoře vyhověla v požadavku otevřít Režim Srbsko pro zrychlené zaměstnávání pracovní sil ze Srbska. Ten pomáhá řešit nedostatek lidí v automobilovém průmyslu. V Srbsku totiž zůstalo po automobilce Zastava 30 tisíc specialistů na autovýrobu. V zemi také žije zhruba 2,5 tisíce českých krajanů, většina z nich je v srbské části Banátu.

Zájem o účast v podnikatelské delegaci byl obrovský, proto kapacita letadla byla od otevření přihlášek vyčerpána prakticky během několika dní.

Do podnikatelské mise se mohla u Hospodářské komory přihlásit kterákoli česká firma se zájmem o srbský trh bez ohledu na předmět podnikání, velikost nebo region, v němž působí. Náklady spojené s organizací mise stejně jako u kterékoli jiné cesty zajišťované Hospodářskou komorou si hradí sami podnikatelé, tzn. včetně ubytování, podílejí se nákladech na místní transfery, catering, pronájem konferenčních prostor a jednacích místností.