Sankce by se neměly vztahovat např. na školy, stanice technické kontroly, Českou televizi, Český rozhlas, nebo jakékoliv obce, státní úřady, které přitom s osobními údaji dnes a denně pracují – a to v mnohem větší míře než řada podnikatelů.
„Schválené znění tzv. adaptačního zákona k GDPR považujeme za flagrantní příklad nerovného přístupu státu. Odůvodnění, že například centrální úřady musí podléhat ochraně nebo že se sankce, a to i ty nejnižší, musí stejně platit z peněz daňových poplatníků, neobstojí. Zejména proto, že se podnikatelé, kteří velkou měrou financují chod tohoto státu, žádných garantovaných úlev nedočkají,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Podle Hospodářské komory se jedná o další z řady příkladů, kdy stát podnikatele znevýhodňuje oproti ostatním právním subjektům v České republice. Kontrolní orgány by měly při udělování pokut postupovat selektivně. „Správný přístup k sankcím za porušení GDPR by měl stanovit obecný strop pro každé dílčí porušení zákona. Orgán ukládající pokutu by teprve při stanovení její konkrétní výše měl přihlížet k okolnostem, zejména k míře společenské nebezpečnosti, způsobené újmě, míře subjektivního zavinění i finanční způsobilosti viníka,“ dodává Dlouhý.
Hospodářská komora dlouhodobě usiluje o to, aby dozorový orgán – Úřad pro ochranu osobních údajů – při kontrolách podnikatelů postupoval zdrženlivě. Podle Komory by úřad měl na možné pochybení při zpracování osobních údajů zpočátku upozornit a dát podnikateli lhůtu na nápravu.
Komora již dříve na základě svých šetření upozornila, že za zavádění opatření souvisejících s GDPR podnikatelé utratí celkem zhruba 25 miliard korun, které mohli investovat do svého rozvoje a technologií za účelem zvýšení produktivity ve výrobě či ve službách.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva