„Postup Francie a Německa není v souladu s principiálními ekonomickými svobodami, na jejichž respektování je založen vnitřní trh Evropské unie,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle něj totiž ochranářská opatření namířená proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy jasně narušují principy vnitřního trhu a omezují konkurenceschopnost Evropy.

„Striktní uplatňování místních pravidel na přepravní operace, které mají pouze okrajový dopad na území hostitelského členského státu a které lze snadno formálně obejít (regulace se vztahuje jen na zaměstnance, řidiči v postavení OSVČ jí nepodléhají), nemůže splnit test racionality, jímž by mělo projít každé národní opatření provádějící směrnici o vysílání pracovníků,“ je přesvědčen Dlouhý.

Hospodářská komora ČR i sdružení ČESMAD Bohemia upozorňují na neadekvátnost těchto opatření regulujících poskytování přepravních služeb zahraničními subjekty už od jara loňského roku. „Vyžadovat po zahraničních dopravcích plnění všech místních mzdových a dalších pracovních podmínek, vedení oddělených evidencí pracovní doby v různých zemích a jazycích představuje nepřiměřenou administrativní zátěž a uměle zvyšuje náklady dopravců. Ti se v rámci existující rozdílné konstrukce příjmu řidičů a cenových podmínek na místních trzích stávají nekonkurenceschopnými,“ varuje prezident Sdružení ČESMAD Bohemia Vladimír Starosta a dodává: „Výhodnější podmínky tak budou mít i dopravci z mimounijních států.“

Německo začalo uplatňovat minimální mzdu na mezinárodní dopravní operace v lednu 2015, letos v červenci zavedla podobné opatření Francie ahrozí, že podobná opatření zavedou i další státy. V praxi by tak došlo k absurdní situaci, kdy na řidiče projíždějícího několika zeměmi by se vztahovalo několik pravidel a různých tarifů minimální mzdy, což značně české dopravce zatíží administrativou.

Podle Hospodářské komory a ČESMADu by francouzská i německá státní správa při aplikaci zákonů „loi Macron“ a „MiLoG“ měly vyčkat na rozhodnutí Evropské komise o možném porušení smlouvy o fungování Evropské unie. Obě organizace totiž věří, že verdikt Evropské komise předejde přijetí podobných ochranářských opatření ze strany Itálie, Belgie, Nizozemska, Rakouska a dalších zemí. Od Evropské komise očekávají vyjmutí silniční dopravy z působnosti směrnice o vysílání pracovníků a nalezení přijatelného řešení v rámci silničních předpisů.

„V každém případě oceňujeme principiální postoj věcně příslušných členů vlády České republiky, kteří se na vysoké evropské úrovni vymezují proti německému i francouzskému postupu,“ říká Dlouhý. „Věříme, že tak budou činit i nadále u vědomí, že bezprostřední ekonomický rozsah této eroze jednotného vnitřního trhu je zatím sice objektivně malý – vysílaní autodopravci reprezentují jen drobný zlomek procenta celkového počtu ekonomicky aktivních osob na území EU, avšak zahraničně politický rozměr odstartovaného protekcionismu, zejména pokud by se k němu uchýlili i další členské země EU, by byl výrazně větší,“ dodává s tím, že ideální platformou k prezentování stanoviska ČR by mohl být summit Evropské rady, který se koná už tento týden. Vladimír Starosta dodává: „Buduji vlastní firmu 25 let, mám odpovědnost za několik set zaměstnanců. Do Unie jsme vstupovali za nějakých podmínek, některé principy vyhovovaly stávajícím členům, jiné daly příležitost nám. Teď nám je berou nebo nás nutí obcházet pravidla. To odmítám.“

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na problém s uplatňováním minimální mzdy na české řidiče upozornil minulý pátek také na plenárním zasedání evropské asociace obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBERS v Bruselu s tím, že je připraven o řešení jednat i s Evropskou komisí.