Představitelé Hospodářské komory se v minulém týdnu opakovaně setkali s ministryní financí Alenou Schillerovou, přičemž deklarovali dlouhodobá komorová stanoviska, pokud jde o rozpočtovou politiku státu, praktický výkon správy daní a dalších rezortních agend nebo žádoucí legislativní změny v daňové oblasti včetně odpovídající úpravy EET.

Speciálně v návaznosti na nález Ústavního soudu k zákonu o evidenci tržeb a na nutnost jeho novelizace prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý znovu požadoval osvobození podnikatelů s nejnižšími příjmy od EET, a aby se i na větší podnikatele až do určitého limitu povinnost EET nevztahovala, když si své platební závazky vůči státu vyrovnají paušální částkou.

Vhodným nástrojem by přitom mohlo být zavedení tzv. jedné paušální daně, s níž přišla Komora před téměř dvěma lety. Díky ní by totiž živnostníci nemuseli podávat tři různé formuláře (daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ) a komunikovat se třemi institucemi, ale vše by bylo placeno formou jedné částky na jeden účet – v ní by bylo zahrnuto povinné pojistné na veřejné zdravotní a sociální pojištění. „Zaplacením přiměřené paušální částky by si zejména drobní živnostníci jaksi koupili roční klid pro své podnikání, bez EET a bez opakujících se kontrol úřadů,“ přibližuje myšlenku Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy Hospodářské komory ČR. Došlo by tak k výraznému zjednodušení jak na straně státu, tak na straně živnostníků.

„EET mohla a ještě stále může být pojata nejen jako plošná hrozba státu spojená s organizační, administrativní i pořizovací finanční zátěží, ale také jako příležitost k dobrovolnému zaplacení daně i těmi podnikateli, kteří v rámci po dlouhá léta účelově a často nekonzistentně upravovanému zákonnému nastavení žádnou daň z příjmů neplatí, a přesto se kvůli její nepřehlednosti obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí. Zkrátka, jednoduše určenou, únosnou částku by za cenu vyvázání z obávaných intervencí státu byli ochotni uhradit i ti, kteří dnes – byť třeba i s jistým rizikem – nic neplatí,“ upřesňuje Minčič. Prostým vynětím neplátců z EET se tato příležitost vzdaluje, je totiž pravděpodobné, že by po případném prosazení takové změny, resp. uspokojení z takové změny, nezaujala šance dále zjednodušit a zpřehlednit život drobným podnikatelům ani politiky, ani úředníky.

Hospodářská komora v obecné rovině EET podporuje, neboť v něm vidí opatření, jak omezit nekalou konkurenci. Podnikatelé, kteří zatajují tržby a tedy neplatí daně ani zdravotní a sociální pojištění, jsou zvýhodněni vůči těm, kdo jsou řádnými plátci daní a pojištění. Podle Hospodářské komory EET může v přiměřeném nastavení narovnat konkurenční prostředí v boji s nepoctivci. Komora zejména dlouhodobě apeluje, aby MF přehodnotilo, které osoby by měly vůbec, anebo alespoň v prvních letech podléhat evidenční povinnosti. Místo nepřehledných výjimek, koho, v jakém režimu a zda vůbec by se měla EET týkat, by podle Hospodářské komory ČR měl stát zohledňovat obrat živnostníků a podnikatelů.

Komora také chce, aby stát podnikatelům zvýšenou byrokratickou zátěž spojenou s EET kompenzoval, a to i zpětně. Podnikatelé sice již mohou jednorázově uplatnit slevu na dani 5.000 Kč a restauračním zařízením klesla daň z přidané hodnoty z 21 na 15 %, jenže pětitisícová sleva na dani se týká jen fyzických osob, přičemž evidence tržeb se obecně vyžaduje kromě zmíněných restaurací i u firem působících v jiných odvětvích, které žádnou kompenzaci nedostaly a v platné právní úpravě s ní zatím ani nemohou počítat.