„Jihočeský kraj uvolnil v červnu bezmála 40 milionů korun na podporu cestovního ruchu pomocí slevových voucherů. Právě cestovní ruch je totiž jedním z odvětví ekonomiky nejhůře postižených současnou koronavirovou krizi. Zvýšit přitažlivost celého našeho regionu zejména pro rodinnou dovolenou pak pomáhají i jednotlivé turistické oblasti, které připravily mnoho nových produktů a služeb,“ uvedla hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská. Návštěvníci jižních Čech tak podle ní mají nyní mimo jiné unikátní možnost získat 30% slevy na ubytování a až 70% slevy na vstupné na různé atraktivity v oblasti. Stačí navštívit unikátní portál Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR): www.leto.jiznicechy.cz.

„Chceme-li obstát nyní i v budoucnu v obrovské konkurenci nabídky cestovního ruchu nejen u nás, ale především za našimi hranicemi, bez nových trendů se neobejdeme. Dříve neznámé pojmy jako například kongresová turistika, gastroturistika či třeba temná turistika jsou dnes stále vyhledávanějšími a módními oblastmi, v nichž se musíme umět pohybovat a pružně reagovat na rostoucí poptávku návštěvníků,“ konstatoval ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) Jaromír Polášek.

Co je vlastně noir turismus? Písecký vynález, jakási mírnější obdoba dark tourismu, tedy temné turistiky zaměřující se na místa spojená se smrtí či utrpením. Toto označení zavedli britští vědci John Lennon a Malcolm Foley v roce 1996. Mezi časté cíle temné turistiky patří hrady, bojiště, nebo také místa upomínající hrůzy II. světové války, stejně jako dějiště přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. Například Pompeje či Ground zero v New Yorku, zpřístupněná vězení jako Alcatraz, čí místa, kde násilně zemřelo velké množství lidí, popraviště, místa pogromů, genocid apod. 

„My ovšem takto drsní nejsme, a proto jsme zavedli nový pojem noir (franc. černá) turistika, který definujeme jako cestování, při kterém neprezentujeme ani tak utrpení a hrůzy, ale spíše netradiční místa, která jsou krásná, stavebně či historicky unikátní. Ať už různá zákoutí, jedinečné hřbitovy, vesnice s podivnými názvy nebo také místa se zvláštní atmosférou a tajemstvím,“ vysvětlil produktový manažer turistické oblasti Písecko-Blatensko Martin Slavík.

Mezi temně laděné turistické cíle na Písecku-Blatensku patří Cesta bolestných kamenů, půl druhého kilometru dlouhá trasa v Píseckých horách od lokality U Vodáka k Vyhlídce píseckých lesníků, na níž je umístěno 14 mohutných pěti až sedmitunových lomových bloků, jejichž velikost a váha reprezentuje určité moderní utrpení člověka 21. století. Stezka se dá připodobnit k moderní křížové cestě.

Dalšími cíli jsou například Památník Lety na místě nacisty zřízeného sběrného, později cikánského tábora, Megalitický kruh u Nemějic, kamenný kruh o průměru osmi metrů s 16 kameny po obvodu, který má údajně léčivý charakter jako mnohé podobné stavby na světě nebo mystická Kamenná poustevna v lese u obce Drahenický Málkov.

Za vlastní zmínku pak určitě stojí i Kostel sv. Jana Křtitele v obci Paštiky asi dva kilometry od Blatné, dílo věhlasného barokního mistra Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Jeho kostelní zeď zdobí jako memento mori, připomínka smrtelnosti, dvě asi 250 let staré ze žuly vytesané lidské lebky. Ty letos v březnu v době nástupu koronavirové pandemie kdosi ukradl. Za čtrnáct dnů je ale vrátil. Tížilo ho svědomí? Bál se vězení nebo trestu „shůry“? Těžko říci. Vše ale naznačuje tomu, že se „paštické smrti“, jak se lebkám říká, zalekl.

Písecko-Blatensko je jedním z nejmalebnějších koutů Jihočeského kraje. Turistická oblast jako stvořená k výletům za poznáním, zábavou a toulkami neporušenou přírodou, která se nachází zhruba v půli cesty mezi Prahou a Českým Krumlovem. Ideální příležitost k zastávce, kde si každý najde to své. Významné historické památky i drobnou sakrální architekturu kapliček, křížů a božích muk. Rušná centra i malé vesničky. Technické památky i čistou přírodu. Bohatou nabídku kulturních a společenských akcí i tichá zákoutí, ve kterých se alespoň na chvíli může schovat před shonem okolního světa. Od rovin a mokřadů s rybníky, přes zalesněné kopce, až k divokým kaňonům potoků a řek, které se slévají v mohutnou plochu Orlické přehrady. Poznávat lze oblast pěšky, na kole, autem, vlakem nebo na lodi. Stačí si vybrat.