Začátek ozbrojeného konfliktu na Ukrajině zásadně ovlivnil činnost Centra a jeho současnou podobu. Od prvního dne, tedy od 24. února 2022, řešili zaměstnanci Centra dotazy Ukrajinců především ohledně pobytových oprávnění a ubytování, poskytovali ale i další potřebné informace. „Mezi prvními, kdo se na Centrum obraceli, byli také zaměstnavatelé, kteří plánovali příjezd rodinných členů jejich zaměstnanců, a obce, které ubytovávaly uprchlíky, potřebovaly metodickou podporu a aktuální informace,“ připomněla ředitelka Centra pro cizince Jihomoravského kraje Alena Krejčí.

Centrum ihned zprovoznilo dvě telefonické informační linky, jednu pro ukrajinsky mluvící a druhou pro instituce, obce a zaměstnavatele. Obě fungovaly v počátcích války sedm dní v týdnu. Na webových stránkách Centra vznikla v prvních dnech speciální sekce s potřebnými informacemi pro přijíždějící v české a ukrajinské jazykové mutaci. Největší aktuality se šířily přes sociální sítě.

Pracovníci Centra se zapojili do činnosti Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) hned od jeho otevření zajištěním tlumočení, informačního servisu a spolupráce na celkovém chodu KACPU. Rovněž byli součástí krizového štábu Jihomoravského kraje. Paralelně s touto činností iniciovali setkání s dalšími aktéry integrace v Jihomoravském kraji a šířili a předávali informace dle aktuálních potřeb v rámci regionu. „Zástupci Centra jsou do dnešního dne aktivními členy pracovní skupiny pro adaptaci a integraci ministerstva vnitra a poskytují i nadále konzultace obcím a dalším institucím,“ zmínila Krejčí.

Informování a propojování bylo jednou z nejdůležitějších rolí Centra. „S uprchlíky se setkávaly instituce, které na to nebyly připravené, nevěděly, kde mají hledat aktuální informace, neznaly postupy a organizace, na které by se mohly obracet. Centrum s nimi sdílelo informace a bylo jedním z hlavních informačních kanálů v kraji,“ podotkla Krejčí.

Příchozí uprchlíci měli velký zájem nejen o poradenské služby Centra, ale i o účast na kurzech českého jazyka, které otevřelo počátkem března. Hlavními partnery v regionech byly především knihovny, střediska volného času a školy. Kurzy byly především prezenční.

Centrum aktivně pracovalo s uprchlíky tak, aby se v České republice uplatnili nejen na nízkokvalifikovaných pozicích. „Výrazně vzrostl zájem o služby sekce skill centra, které se zaměřují na poradenství s orientací na trhu práce, nostrifikace vzdělání, rekvalifikace a informace o tom, jak začít podnikat a založit si živnost. K efektivnějšímu zapojení na trhu práce vznikla dvojjazyčná aplikace na zpracování životopisů. Ve spolupráci se zástupci HR komunity se podařilo na konci května zorganizovat unikátní dvoudenní veletrh pracovních příležitostí Stand for Ukraine pro nově příchozí, který představil nabídku více jak 60 firem. Navštívilo jej přes 1 500 účastníků,“ dodala Krejčí.

Centrum v neposlední řadě řešilo i otázky spojené se školstvím. Zaměstnanci Centra podpořili činnost třídy pro ukrajinské děti v Brně a dali vzniknout materiálům v ukrajinštině o povinné školní docházce a zápisech do škol.

Rok 2022 v Centru v číslech:

• Celkový počet klientů byl přes 3 000, kdy každý klient zpravidla kontaktoval Centrum minimálně 3x. Poradenství po telefonu a e-mailu nebylo možné z kapacitních důvodů zaznamenat.
• Počet kurzů českého jazyka: 197, téměř 2 300 účastníků
• Počet osob v kurzech sociokulturní orientace: přes 200 osob
• Počet adaptačně-integračních kurzů: 114, celkový počet osob 2 431
• Počet osob, kterým bylo poskytnuto tlumočení a poradenství v rámci KACPU: téměř 47 tisíc nově registrovaných klientů; více než 10 tisíc osobám bylo zajištěné ubytování