Ochranné sítě se objeví na obou místech jako v minulých letech, a to na vrcholu a v sedle u bývalé Obří boudy (u Slezského domu). Na Sněžce bude přibližně 600 metrů ochranných sítí, v sedle pak 500 metrů.

Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách. Proto správy obou krkonošských národních parků v posledních letech v letní sezoně oddělují prostor přírody od návštěvníků oranžovou ochrannou sítí.

Kromě tohoto opatření budou i letos pro celou letní sezónu vyčleněni strážci, kteří budou celý den na Sněžce dohlížet na dodržování zákonných pravidel. Tato strážní a informační služba bude posilována i o služby s Policií ČR. Extrémní a symbol – tato dvě slova zcela vystihují Sněžku. Nejvyšší hora Česka je symbolem pro všechny Čechy.

Extrémní je pak z mnoha důvodů. Roční průměrná teplota 0,2 °C a vysoké množství dešťových a sněhových srážek řadí vrchol Sněžky mezi nejextrémnější prostředí u nás. Extrémní je i návštěvnost vrcholu. Denní počet pěších turistů v letní sezóně je 8 000–9 000 osob. V tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených osob lanovou dráhou Pec pod Sněžkou–Sněžka (s denní kapacitou až 2400 osob). Tím se vrchol Sněžky stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás.

Zvláštní jehlancovitý tvar 1 603 m vysoké Sněžky vznikl v dobách ledových. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky. V minulosti – zejména na východním úbočí Sněžky, na Obřím hřebeni – se staly terčem stavitelů kamenných pyramid (mužíků). Ti tak často nevratně zastavili proces, trvající desítky tisíc let.

Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná. Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec.

Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na Sněžce nenahraditelné a není možné připustit jeho ohrožení a ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu ZDE.