Známý zpěvák, ale i „vážkař“ Dan Bárta se vypravil přímo do pralesa, aby s celým televizním štábem zdokumentoval práci primatologa Stanislava Lhoty a jeho týmu. Více ve skvělém díle dokumentu Češi zachraňují (ZDE).

Zoolog Lhota k tomu dodává: „Bohužel místo, kde nosaté opice žijí, ohrožují plantáže palmy olejné i rozšiřující se průmysl, doly, zbytečná silnice a další infrastruktura. A letošní rok mnohaletá bitva o celou zátoku vrcholí. Spolu bok po boku se místní rybáři, rolníci i ochránci přírody snaží vzdorovat slepému tlaku civilizace. Tento tlak zejména ze strany korporací působí v neprospěch místní přírody, místních obyvatel a tedy i zdejších rostlin a zvířat, kterým tak hrozí bezprostřední vyhynutí. Aby se území dalo ještě zachránit, bylo letos potřeba, aby byl ochranářský tým, který zde Češi sestavili, rozšířen o další posily. Bohužel se však stal pravý opak, zhroutilo se financování našeho projektu a ten musel být téměř celý pozastaven a stávající tým téměř rozpuštěn.“

V červenci letošního roku se situace Zátoky nosatých opic zdála být už zcela beznadějná. Celé ty roky práce a nadějí, že tento nádherný a unikátní kout přírody Češi dokážou uchovat pro další generace, se zdály být utopené v beznaději, o které pojednává článek Apokalypsa padá na Indonésii (ZDE).

„Vyzkoušeli jsme snad už úplně vše a i poslední naděje téměř vyhasla tím, jak celý náš projekt skomíral dílem na nedostatek financí, dílem kvůli katastrofické situaci přímo v terénu na Borneu,“ říká odborná bioložka a zároveň tisková mluvčí projektu Kateřina Holubová, a doplňuje: „Pak ale jeden z našich kolegů dostal poslední nápad, co by se dalo ještě udělat. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci, a tak sedl za klávesnici a napsal e-mail s prosbou o podporu a pomoc několika politikům a vysokým úředníkům v ČR i na úrovni Evropské unie. Žádné velké očekávání jsme ale od tohoto kroku neměli, brali jsme to spíš jako poslední zoufalý výkřik před smrtí. Dost nás tedy překvapilo, když jen pár hodin od odeslání zprávy osobně volal Davidu Čípovi europoslanec, místopředseda výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu, RNDr. Pavel Poc. Poté, co si od něho zjistil další potřebné informace, začal poměrně rychle jednat. A nejen že tím rázně rozfoukal naši poslední umírající jiskřičku naděje snad pár hodin před definitivním zhasnutím, ale doslova zažehl požár očekávání, protože řešení, které vymyslel, znělo přímo grandiózně, přímočaře a více než nadějně,“ uzavírá Holubová.