V úvodním projevu předseda Senátu M. Štěch uvedl, že Visegrádská čtyřka je nejaktivnější skupina států s podobnými zájmy v rámci EU, která má ekonomicky a geograficky výjimečnou pozici uvnitř Evropy. Úroveň mezd v tomto regionu, jak upozornil, je však výrazně nižší, než by odpovídalo výkonu jejich ekonomik. Jednou z příčin je podle něj vzájemná nekoordinovaná soutěž, která tlačí mzdy dolů a státní investiční pobídky nahoru. Tím škodí regionu jako celku a jednotlivým státním rozpočtům. Předseda Senátu také navrhl, aby v rámci Visegrádu vznikla koordinační rada pro rozvoj ekonomiky a zvyšování životní úrovně. „Tím skončíme naši nesmyslnou soutěž v daních a v pobídkách a začneme konkurovat tím, v čem jsme opravdu dobří,“ dodal.

Martin Myant, vedoucí hospodářské sekce Evropského odborového institutu, se zaměřil na vztah konkurenceschopnosti a výše mezd. Dle jeho analýzy neexistuje žádný vztah mezi dlouhodobou výší mezd a schopností globálně konkurovat. „Konkurenceschopnost je schopnost konkurovat navzdory vysokým mzdám. Nikoli konkurovat nízkými mzdami,“ uvedl Myant.  Martin Kahanec, ředitel výzkumu Středoevropského institutu pro výzkum práce, uvedl, že se jedná o celosvětový trend, kdy výnosy práce ztrácí nad investičními výnosy již posledních 40 let. „Od 50. let rostla produktivita a mzdy ruku v ruce, od 70. let produktivita rostla dál stejně rychle, ale mzdy začaly stagnovat,“ dodal.

Hlavní ekonom Evropské sekce Úřadu vlády Aleš Chmelař představil studii, podle které poměr mezd na HDP ve střední Evropě patří k nejnižším v EU. „V případě, že by poměr mezd k výkonu ekonomiky byl stejný, jako je tomu v západní Evropě, na mzdách by u nás bylo vyplaceno o 400 miliard Kč víc a mzdy by byly zhruba o 20 % vyšší,“ uvedl Chmelař. Hlavní ekonom Deloitte David Marek mírnil závěry předchozích řečníků. Podtrhl vliv silné průmyslové základny české ekonomiky, která je kapitálově náročnější, a na mzdy jde tedy menší část celkové přidané hodnoty. Bránil i relativně nízké zvyšování mezd: „Během krize se mzdy nesnižovaly, ale zisky padaly. Teď zisky rostou rychleji a pouze se tak dostávají na úroveň před krizí." Barbara Pertold-Gebicka z Karlovy Univerzity uvedla, že ani podíl průmyslu na české produkci ale nedokáže vysvětlit nízké mzdy v regionu, a vyzdvihla roli vzdělávání ve schopnosti zvyšovat mzdy v regionu. Profesor budapešťské Technické univerzity László György podtrhl potřebu podporovat malé a střední podniky a schopnost zdanit další ekonomické položky kromě práce. Michal Polák z Ministerstva financí Slovenské republiky naznačil, že v případě, že se nám nepodaří aktivovat vnitřní motory růstu, rozdíl v mzdových úrovních mezi středoevropským regionem a západní Evropou zůstane výrazný i v budoucnosti.

V závěrečném panelu přednesl projev profesor na Západomaďarské univerzitě Zoltán Pogátsa, který popsal ekonomický model, podle kterého nízké mzdy mají vliv na nízkou poptávku a tím snižují produktivitu a ve výsledku vedou opět k nízkým mzdám. „Nejenomže tedy nízká produktivita vede k nízkým mzdám, ale i nízké mzdy vedou k nízké produktivitě,“ uvedl Pogátsa.

Jozef Kollár, předseda slovenské Konfederace odborových svazů, poukázal na dlouhodobou nerovnováhu v odměňování kapitálu a práce, která je na Slovensku nejvyšší v regionu. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že situace s dlouhodobým podhodnocením českých mezd je neúnosná a to zvláště v podnicích, které jen o několik desítek kilometrů dál za stejnou práci vyplácejí mzdy trojnásobné. „Při takto slabé koruně bychom dohnali německé mzdy za osmdesát čtyři let,“ dodal Středula. V závěrech oba předsedové podtrhli roli odborové a tripartitní spolupráce na regionální úrovni a zvláště mezi ČR a Slovenskem.