Tenko krok logicky navazoval na vyhlášení Karkonoského Parku Narodowého na polské straně hor o čtyři roky dříve (1959).

"Jedinečnost Krkonoš si uvědomovali naši předci dávno před vyhlášením národního parku. Hrabě Jan Nepomuk Harrach zřídil už počátkem 20. století v Labském dole první přírodní rezervaci. Tam, kde i dnes je nejpřísněji chráněná příroda, vzniklo už v 50. letech osm státních přírodních rezervací. A nakonec úsilí odborníků bylo korunováno vyhlášením Krkonošského národního parku," říká Robin Böhnisch, ředitel Správy KRNAP. "Moji kolegové i jejich předchůdci se za dobu existence národního parku museli vypořádat s mnohými překážkami jak přírodními, tak administrativními. Je dobře, že v regionu existuje shoda na tom, že zdejší příroda je jedinečná a je třeba ji i náležitě chránit," dodal Böhnisch.

Půlkulaté výročí oslavujeme řadou akcí pro odbornou i laickou veřejnost. Hlavní oslavy ale vyvrcholí v pátek. Dopoledne (od 9 do 12 hodin) ve vrchlabském KCEV Krtek proběhne přehlídka filmů s tematikou životního prostředí Ozvěny Ekofilmu. V zahradě za čtyřmi historickými domky na náměstí Míru pak odpolední program zahájí v 15 hodin koncert skupiny Jumping Drums, druhý koncert kapely Jam n' Bazar začne na tom samém místě v 19 hodin. Zároveň celé odpoledne bude v této zahradě probíhat Muzejní noc. Letos na téma archeologie. Proto bude v 16.30 zahájena výstava archeologických nálezů z našeho polského partnerského Muzea Ceramiki v Boleslawci. V 17.30 bude o archeologickém bádání u kostela sv. Vavřince ve Vrchlabí přednášet archeolog Muzea Podkrkonoší v Trutnově Ondřej Tůma.

Perličkou oslav je u příležitosti této události vrchlabským pivovarem Hendrych vyrobený pivní speciál H13 KRNAP ALE. V tomhle svrchně kvašeném světlém "ejlu" objevujte tóny lesa, borovice kleče a svěžího vánku z Krkonoš. K ochutnání bude čepován nejenom na pátečních oslavách, ale také v řadě restaurací v Krkonoších i mimo náš region.

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo slavík modráček tundrový, jehož izolovaná populace hnízdí právě na hřebenech Krkonoš. Unikátem je také například endemické společenstvo - morušková kleč.

Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.

Správa KRNAP se snaží zachovat nebo zlepšit přírodní prostřední našeho nejstaršího národního parku. Přispívají k tomu i dlouhodobé ochranářské aktivity Správy KRNAP. Díky možnosti čerpat evropské dotace se Správě KRNAP navíc daří směrovat finanční prostředky do rozvoje turistické infrastruktury, oprav komunikací či do ochranářských opatření.