Svůj název trasa získala podle ústředního odpočinkového lázeňského místa ve tvaru rozevřeného paraplíčka. Slavnostní otevření proběhne přesně ve 12 hodin v místech začátku vycházkové trasy, nedaleko symbolu paraplíčka.

Na celkem pěti zastaveních je možné z nově nainstalovaných informačních tabulí získat penzum velmi zajímavých informací vztahujících se k tomuto regionu. Lesy ČR navíc zastavení vybavily dřevěnými altány s lavicemi, aby si lidé během putování mohli odpočinout. Vybudování vycházkové trasy stálo jeden milion korun. Lesy ČR tuto částku hradily z tak zvaného Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů.

Historie lázeňství se v Dubí začala psát již ve druhé polovině 19. století. Charakter lázeňského místa s právy i povinnostmi Dubí získalo v roce 1872. V průběhu vývoje se dubské lázeňství vyprofilovalo především jako léčebné místo pro nervové choroby, nemoci z povolání a poúrazové stavy. Do komplexního programu léčení patří především vodoléčba, elektroléčba a rehabilitační tělocvik. Samotné město Dubí je považováno za jakousi „bránu“ Krušných hor a díky své poloze se stalo oblíbeným letoviskem vybízejícím k odpočinku a výletům za historií i přírodou. Mezi významné pravidelné návštěvníky Dubí v minulosti patřili například německý básník Johan Wolfgang Goethe nebo český básník Jan Neruda.

Místní lesy se rozprostírají na jižních svazích Krušných hor. Zdejšími typickými porosty jsou lesy smíšené a listnaté, zvláště pak bukové a dubové. Lesy ČR v této lokalitě dále průběžně pracují na obnovení přirozené druhové skladby dřevin a vytváření podmínek pro stabilní přírodní les. Smíšený les budou tvořit hlavně buk, smrk, dub, modřín, javor, jasan, olše, lípa a jilm. Oblast je domovem i pro celou řadu zajímavých zvířat a živočichů. Při toulkách zdejší půvabnou krajinou je možné se setkat například s jelenem lesním, jezevcem lesním, veverkou obecnou, z ptáků pak kánětem lesním nebo sojkou obecnou.

Ani regionu města Dubí se nevyhýbají rozmary počasí. Svou sílu v minulosti již několikrát ukázala horská říčka Bystřice protékající celým městem. Řada povodní městu v historii způsobila nemalé škody, naposledy se tak stalo v roce 2002. Město se nakonec vždy dokázalo s negativními následky povodní vyrovnat a napáchané škody se podařilo odstranit. Realizována byla i celá řada protipovodňových opatření, která by do budoucna měla podobným katastrofám čelit mnohem lépe a minimalizovat tak případné další škody.