Nový krajinářský a estetický prvek zároveň přispěje ke zlepšení ovzduší. Sedmihektarový rybník s ostrůvkem by měl být dokončen na podzim letošního roku, nyní opevňujeme břehy a stavíme ostrov s lávkou či výtokový objekt. Rybník vzniká v menší proláklině mezi Hanavským pavilonem, bastionem sv. Tomáše a Pražským metronomem. Část břehů bude kolmá a opatřená kovaným zábradlím, další úseky budou pozvolné, aby se návštěvníci parku mohli dostat až k vodní hladině. Součástí rybníka bude i ostrov, na který bude možné dojít po dřevěném molu.

Rybník o objemu přibližně 13,5 tisíce metrů kubických bude napájen vodou z Vltavy. Stejně jako rybníky ve Stromovce tak bude využívat Rudolfovu štolu, kterou nechal v 16. století z Vltavy od Novomlýnského jezu tunelem pod Letnou až do Stromovky vystavět císař Rudolf II. Vzhledem k výškovému rozdílu bude na úrovni řeky umístěno čerpadlo.

Lesy hl. m. Prahy, které jsou pro hlavní město generálním dodavatelem této stavby, v loňském roce umístili potrubí ve výpustném zařízení rybníka a nyní zajišťují výstavbu výtokového objektu a ostrova s lávkou, stejně jako opevnění břehů a těsnění nádrže. Práce, kterým od loňského roku předcházely geologické a archeologické průzkumy, nyní pokračují betonáží základů zdí a armaturami betonových konstrukcí. Zároveň upravujeme břehy pro položení těsnicí vrstvy z bentonitové rohože, nad níž se bude provádět opevnění břehů kamenným pohozem a kamennou dlažbou. Současně začneme vyzdívat výtokový objekt. Práce by měly být kompletně hotové v průběhu letošního podzimu.

Po dokončení budou v rybníce vysázeny mokřadní rostliny a v následujících letech vzniknou v jeho blízkosti dvě fontány a vodní prvek. Letenský rybník nebude určen k aktivní rekreaci, lidé se v něm budou moci koupat jen na vlastní nebezpečí. Koupání psů bude zakázané, stejně jako pohyb loděk a rybník nebude sloužit ani k rybolovu.

Základ dnešní podoby Letenských sadů se datuje do počátku 19. století, později zde v 80. letech téhož století proběhla větší rekonstrukce pod vedením architekta Františka J. Thomayera, který se již tehdy zasazoval o vybudování vodních prvků.

Rozhodnutí hlavního města o zahájení výstavby této závlahové nádrže ovlivnila suchá období posledních let i pozornost, kterou Praha věnuje klimatické změně. Na problematiku boje se suchem je v Praze navázaná řada opatření od výsadby nových stromů po zakládání nových rybníků a revitalizace vodních toků.